Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shadwell
    **

    Ve stínu nefunguje ani jako detektivní pátrání, ani jako atmosférický noir, ani jako dobová výpověď. Celý ten film je v zásadě fatálním omylem. Ale popořadě: ____ Jako detektivka to je marný, jelikož Haklovi cvrnkají předměty doličné náhodně o nos, a je tudíž ve výsledku úplně jedno, jestli proto, že tak byly nastraženy záměrně (protéza prsteníku Kirsche), anebo nezáměrně (krev prosakující trámy). Ne že by Hakl nevyšetřoval, on vyšetřuje, ale s logikou a postupným skládáním případu to nemá nic společného. Funguje to pouze proto, že zločinci jsou tu ještě hloupější než ti, co je honí. Vážným prohřeškem je také to, že tvůrci filmu vydávají Hakla za jakéhosi detektiva ze staré školy filmu-noir, současně mu ale přičarovali dítě a starostlivou manželku. Český film holt zase zaspal a nechápe, že hlavnímu detektivovi dnes v kinematografii nemůžete dát k dispozici manželku a dítě, ale společníka, nejlépe homosexuálního, se kterým se dá pohovořit o problémech pracovních i osobních, a je celkem vedlejší, v jaké době se dílo odehrává. To ostatně odlišuje detektiva od obyčejného policajta, na tom ten žánr stojí – detektiv je osamělý, prací a alkoholem posedlý muž s vlastním žebříčkem hodnot, zatímco policajti jsou normální chlápci od rodin, kteří nikdy nic nevyšetří a často se se zločinem i spolčí. Ve stínu tohle sice do nějaké míry dodržuje, když klade Hakla proti StB. Hakl dokonce svého šéfa obviní z vraždy a pokusí se ho předat prokuratuře, což je sice absurdní a ne moc reálný, naplňuje to ovšem skvěle ten žánrový střet mezi čistým detektivem a zkorumpovaným policajtem. Problém je v tom, že Hakl se sice vydává za detektiva, ale žije a chová se spíš jako policajt, navíc Trojan už od pohledu není žádný rebel, a tím je ta nevěrohodnost postavy umocněna ještě hercem, a to už je příliš. Hakl je prostě spíš někdo jako Watson než Sherlock. Když si jeho vytížení a nasazení srovnáme s pracovním zápřahem takové agentky Maya ze Zero Dark Thirty, dostáváme velmi nelichotivý obrázek Hakla. Jenže ono je to i tom, že Zero Dark Thirty směřuje veškerou pozornost filmu na samotný postup než na konečný výsledek, který není jakkoliv akcentován, zatímco Ve stínu je hlavně o tom výsledku než o nějaké proceduře, jelikož celý film slouží hlavně jako manifest proti dnes se vzmáhajícímu komunismu. ____ Druhým problémem filmu je způsob, jakým se snaží evokovat styl filmů-noir. Tvůrci kupříkladu nevzali na vědomí, že atmosféra se v těchto typech filmů nedotváří hudbou, ale zásadně zvuky města. Výsledkem je ne zrovna šťastná snaha Muchowa podbarvovat neustále děj výraznými smyčci, který mají ale víc neodbytnosti než šarmu. Dají se podle nich pravda čistit dobře zuby. Kdyby alespoň Muchow sáhl po nějaké jazzové variaci, jako je trubka. Je sice fakt, že filmem zní i basa ze synťáku, takový hluboký bručení, pro dnes natáčený filmy-noir zcela ideální, nicméně klasický zvuk orchestru zřetelně dominuje. Možná bylo zvukařům zatěžko vytvářet ruchy a dobový atmosféry ulic padesátých let, jelikož by kvůli tomu museli ty zvuky skutečně vytvořit, protože není možný naběhnout s mikrofony do města a nahrát tam soudobý zvuky, který jsou s padesátými léty poněkud nekompatibilní. Vizuál není noirový o moc víc, poněvadž nastrašit detektiva do baloňáku a pustit hadice s vodou kvůli dešti je prostě málo. Ve stínu tudíž co do noirový formy nemá ani precizitu Finchera (Sedm/Zodiac), ani bizarnost Proyase (Vrána/Smrtihlav), ani existenciální tíži Tarra (Werckmeisterovy harmonie/Muž z Londýna). Srovnání s takovou vahou se může zdát nefér, jenže Ondříček se nechal slyšet, že mu bylo inspirací Psycho, Blade Runner nebo Sedm, a navíc je Ve stínu očividně velmi ambiciozní evropský filmový projekt, na němž spojili síly zástupci kinematografií Česka, Polska, Slovenska i Německa, a to jak v oblasti financování filmu, tak prostřednictvím hereckého obsazení nebo jako členové nejužšího tvůrčího štábu. Faktem ovšem je, že skutečně umělecký nebo nadstandardní je ve filmu pouze první záběr v ulici zahalený nekompromisně v úplné tmě a pak úplně poslední záběr (byť poněkud deklamativní) na syna připomínající slavný stop-záběr z Truffautova Nikdo mě nemá rád. Všechno mezitím je sice často na dobré cestě, ale jako by někdo neustále sypal do soukolí filmu písek a bránil mu dotáhnout věci do finální podoby. ____ Z hlediska dobovosti a historického kontextu je tu rovněž několik problémů. Třeba fakt, že korunní svědek sledovaného monstrprocesu je bývalý nácek, StB nesmyslně složitě pletichaří proti židovské obci a hlavní hrdina kapitán Hakl není zaníceným komunistou a plete se do citlivého případu. Ne že by takové věci byly nereálné nebo se neděly. Komunisti po válce třeba zkonfiskovali archivy a bývalé zločince jako Zenkeho normálně vydírali, někteří mimoto klasicky převlékli kabát. Ale nepůsobí to pravděpodobně. Hodně věcí tu prostě zavání konstruktem, což by klidně mohlo být obhájeno uměleckou licencí, jenže se to bohužel přelévá i do dramaturgicko-scenáristické roviny snímku a jeho nepřesvědčivosti. Korunu tomu nasadil Trojan, který odmítl hrát komunistu, což bylo z jeho strany možná záslužný, nicméně tím obral postavu Hakla o důležitou proměnu ve vývoji. Film je navíc neskutečně mainstreamový, takže připomíná podobně jako rukopis Královédvorský a Zelenohorský spíš nějakou falešnou soft repliku vyhrocených padesátých let než něco, co by se svou nekompromisností a důsledností mělo jakkoliv blížit třeba takovým Poutům od Špačka. Na druhou stranu nesouhlasím s tvrzením, že StB si jako všemocná organizace mohla bez problémů cokoliv vynutit a nemusela složitě vyrábět důkazy. Pointa je, že měnová reforma byla natolik obrovskou krádeží na obyvatelstvu a československá vláda se jí z obavy ze sociálních nepokojů dlouho vyhýbala, a báli se jí možná i ruští komunisté, že prostě bylo nezbytně nutné zinscenovat spletitý případ se vším všudy, který měl za úkol odvést pozornost na židovskou obec, a nic neošidit. Navíc, i když je scénář filmu poněkud vykonstruovaný, pasuje tím vlastně skvěle k tehdejší atmosféře dezorientace, strachu, nejistoty a teroru. Bylo by nepochybně vhodnější vykreslit teror padesátých let spíše cestou krušné atmosféry než cestou krušného scénáře, ale i to je možná varianta. I když to tak Epstein asi neplánoval.(20.3.2013)

  • Skejpr
    ****

    Výtečná kriminálka, která velmi dobře pracuje s emocemi, atmosférou i paranoiou, bohužel ale trpí na pomalé tempo a místy velmi krácený střih. Oscarové ambice nemá a není lepší, než Protektor, Tři sezóny v pekle ale kupříkladu překonává s přehledem a na české poměry se rozhodně jedná o dílo mimořádné...(22.9.2012)

  • Sarkastic
    *****

    Nejdříve trošku kritiky-mírně mně vadily 3 věci: Rusovo rozhodnutí, Koupený obraz a Syn s dřevem (všechny tyto události se ale objevily naštěstí až úplně ke konci). Zvláštní, před časem jsem (už si nevzpomenu jaký) snímek káral za hlavního hrdinu natolik labilního, že se těžko mohl dostat na svoji pozici, u Ve stínu mě to však vůbec nenapadlo, až po přečtení některých komentářů (přiznávám tedy, že možná nebudu úplně objektivní). Jinak, tak výborný pocit z počinu, který obdržel českého lva za nejlepší film, jsem měl naposled u Protektora. Kromě výše uvedeného, za což srážím půl hvězdičku, nemám tomuhle dílu co vytknout, a to od příběhu, riskantních přechodů žánrů přes herecké výkony, napětí, atmosféru až po technickou stránku, opravdu kvalita.(7.3.2013)

  • Isherwood
    ***

    Detektivní linka ztracená pod nánosem ideologické očisty, kterou nevytáhne ani fakt, že i v komparzu vidíte známé herecké tváře a že Ondříček to vizuálně prodává jako suverénní evropský film. Cool fasádu snese spíše rozjuchaná současná komedie, než-li dobové zúčtování s temnou kapitolou národního dějepisu. Promarněná šance, jehož povrchní pozlátko jenom stvrdila nadílka Lvů.(27.6.2013)

  • Aky
    ****

    Současně příjemné překvapení. Věrná atmosféra doby, reálie - auta, omšelé domy, zařízení domácností, to vše jsou padesátá léta jako v přímém přenosu. Samotný příběh a zápletka jsou inteligentní, pěkné jsou dialogy, neměl bych s ničím problémy, kdyby si, patrně scénárista, ale možná občas i režisér, nepomáhali prostředky malinko lámanými přes koleno: Trojan je občas víc jasnovidec než policajt, německý kriminalista nebo policajt-estébák se prozradí náhodami, které jsou možné v životě, ale ne v takovém množství ve filmu. Nicméně cekově silně nadprůměrný film, kdyby bylo možné dát 4,5, dal bych.(3.3.2013)

  • - Původní pracovní název se změnil také proto, že ve stejném roce se na televizních obrazovkách objevil seriál Znamení koně, proto se tvůrci rozhodli název změnit, aby nedocházelo k záměně obou projektů. (Taninaca)

  • - Ivan Trojan, představitel hlavní role, měl možnost podílet se na scénáři a přizpůsobit jej svojí roli. (Lucasion)

  • - David Ondříček uvedl, že se pro navození temné atmosféry období padesátých let v Československu nechal inspirovat třemi filmy. Jako zdroje inspirace mu posloužily snímky Psycho (1960), Blade Runner (1982) a filmem Sedm (1997). (Zdroj: Filmstage) (Nemik96)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
DVD для фитнеса | Business Case – Powerpoint Keynote and Google Slides Templates | Luis Enrique - Yo No Se Mañana