Wadjda
-
Wadjda
-
Das Mädchen Wadjda
-
Wadjda
-
Wadjda
(festivalový název) -
Wadjda
Komedie / Drama
Saúdská Arábie / Německo / Spojené arabské emiráty / Jordánsko / Nizozemsko / USA, 2012, 98 min
V kinech
od:
Kmotr
Odhodlaná arabská dívka Wadja se nehodlá vzdát své touhy a navzdory pravidlům plynoucích z ortodoxního muslimského náboženství se rozhodne rafinovaně nabourat tabu a projet se na kole. První film ze Saúdské Arábie, který natočila žena prezentuje jiný pohled na omezené možnosti žen v zemi, kde je obtížné proměnit své sny ve skutečnost. Sílou citlivě natočeného film je reálné prostředí, autentické herecké výkony a odpovídající hudební doprovod.(1.7.2013)
Bigrambo
Saudskoarabská kinematografie je pro mě neprobádané prostředí a tak jsem se po hlavě vrhnul do této expedice. A musím říct, že se výprava povedla a já si užil velice milý snímek. Příběh o nevzdání se svého snu i přes nekončící překážky se objevil na plátnech kin nespočetněkrát, ale tento byl podán tak nenásilnou (skoro se nabízí napsat neamerickou) formou, že jsem se hlavní hrdinkou sžil a držel jí celou dobu pěsti. Holt to ty holky muslimské moc lehké nemají... [Dubnová Challenge Tour 2015 - 30 dní, 30 filmů, 30 zemí](8.4.2015)
Radko
Všetko, čo mám na arabských filmoch rád je aj vo Wadje. Túžba po materiálnom statku a nedostatok zdrojov na jeho získanie, hľadanie možností zarobenia si, interakcie s okolím a do toho všetkého citlivo no presne vyobrazené problémy v rodine. Okrem týchto prísad cítiť aj vplyv západnej kultúry. Prináša tému postupného zrovnoprávňovania žien v jednej z najortodoxnejších moslimských krajín - Saudskej Arábii. Vďaka tomu sa spomenie viacero čriepkov zo striktne postaveného systému pravidiel, často daných ústnou tradíciou a nie písomnými prikázaniami Koránu. Ženy by nemali chodiť na bicykli, počas menštruácie sa dotýkať posvätnej knihy, neustále by mali mať zakryté telo aby nevzbudzovali u mužov hriešne telesné pokušenia a podobne. Na príklade zvedavej, vtipnej a rebelskej dievčiny sa ukazuje, že mierny pokrok možný je, no pri súčasnom rešpektovaní a uznávaní pravidiel moslimskej viery. Skvelý, nekomplikovaný, no vyznením zároveň pomerne silný film.(14.11.2013)
Fr
,,CHCI KOLO, AŤ MŮŽU JEZDIT S ABDALLEM.“ … ,,VIDĚLA JSI NĚKDY HOLKU NA KOLE?“.…“ /// Wadjda je odvážná dívka, která zatím nemusí šahat na Korán ubrouskem a nebaví ji vypadat jako Batman. Navíc chce kolo a tak s její pomocí můžem nakouknout za oponu arabskýho světa, porovnat problémy ženskejch tam a u nás, zjistit, jestli se jejich fotr nemá tak nějak celkově líp a že škola pomáhá nejen s učením, ale i morálkou. Hodně se čte z Koránu (kniha vole… jo hawban kabír…) a kdybych měl filmu měřit jen odvahou režisérky a poselstvím, tak jsou ta jasný 4*. Když voni mně ti parchanti s teniskama připadali mnohem lepší… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu koupit svýmu arabskýmu panchartovi kolo. 2.) Chystáme se s chlapama pořádat soutěž v Koránu. 3.) Thx za titule ,,Dadel“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne(7.2.2014)
Niktorius
Wadjda je sympatická tím, že na rozdíl od mnoha jiných filmů tematizujících nerovné postavení žen (v jakékoli části světa) nevytváří stereotypně vyhrocený obraz boje mezi křehkou feminitou a hovadskou maskulinitou. Problém je identifikován v celkovém nastavení společnosti, v níž je striktní oddělování mužského a ženského světa naturalizováno a do níž se všichni socializují - tudíž i samy ženy principy propastné genderové nerovnosti přijímají a dokonce přispívají k jejich utužování. Děti - ať už dívky nebo chlapci - tvrdému společenskému řádu sice ještě nepřivykly, ale i ony už začínají chápat, že v KSA vede jakákoli cesta za úspěchem jen skrze podřízení se řádu a alespoň formální zbožnost. Nejvýraznějším zosobněním oběti systému je samozřejmě postava ředitelky madrásy - v mládí se podle vlastních slov vzpouzela stejně jako hrdinka Wadjda, nakonec z ní ale vyrostla autoritářská osobnost, která dělá děvčatům problémy kvůli nenošení závojů nebo mluvení v přítomnosti mužů. Wadjdina matka naopak svou společenskou roli v průběhu filmu zpochybňuje a nakonec ji i přehodnocuje. _______________ Nebylo by úplně přesné tvrdit, že je Wadjda filmem didaktickým a že je v ní vše podáváno plakátovým způsobem - Haifaa Al-Mansour se svou výpověď snaží podávat jemně, skrze detaily či náznaky, přesto však povětšinou zůstává v rovině doslovnosti a zdaleka se nepřibližuje vytříbené poetice "dětských" filmů od íránských autorů. Ve srovnání s díly Majida Majidiho (Božské děti) nebo Abbase Kiarostamiho (Kde je dům mého přítele?) chybí saúdskému snímku ještě jedna podstatná věc - schopnost zprostředkovat dětské vidění světa, v němž zdánlivě všední detaily každodenního života nabývají na významnosti. _______________ První saúdský snímek s mezinárodními ambicemi tak představuje spíše festivalový průměr, jenž zřejmě boduje hlavně u diváků, kteří nejsou seznámeni se společenskými reáliemi Perského zálivu a film je tak pro ně zajímavý hlavně tím, že je poodhaluje (a v horším případě slouží k post-koloniálnímu dojímání se).(26.12.2013)