
Děti přírody
-
Children of Nature
-
Reisen tilbake
-
Börn náttúrunnar
-
Deti prírody
Drama / Romantický / Road movie
Island / Německo / Norsko, 1991, 85 min
Drama / Romantický / Road movie
Island / Německo / Norsko, 1991, 85 min
kajda.l
Jako jsou ovce vydány svému bolestnému osudu. Tak se na svou poslední životní cestu z islandského venkova, po rozloučení s milovaným psem, vydává i Geiri. Cestu nepochopení - rodina, omezení osobní svobody - domov důchodců a právě zde potkává svou starou známost, která má poslední životní cíl (spočinout v blízkosti svých rodičů), což je, jak se zdá úředně neuskutečnitelné. A tak poslední dobrodružství může začít... Bohužel, ve druhé polovině příběhu režisér příliš odkazuje na Wenderse a film se mi začal jevit křečovitě. A ač reálie Islandu jsou dechberoucí, a atmosféra ve spojení s Hilmarssonovou hudbou fungují velmi dobře. Odcházím od filmu bez emočního dopadu. Možná jsem na tento příběh stále příliš mladý a asi je na mě rovněž příliš duchovně laděný. Lepší tři. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií](4.4.2015)
wosho
Děti přírody se mě velmi moc dotkly. Už v úvodě kdy Geiri si chystá věci na cestu k dětem, pouklízí, pomazlí se se svým jediným přítelem-psem, kterého zastřelí a odjíží do města, kde cítí bezbranost vůči úplně jinému světu. Nerozumí si rodinou, která jej šoupně do domova důchodců a jakmile potka kamarádku z dětctví depresivní pojetí filmu mizí a objevuje se magicko fantakstní nálada, plná naděje a lásky k životu. Fridriksson umí tak kouzelně pojednat smrt, že člověk ani vnitru necítí smutek nýbrž něco krásného, usměvavého. Velice pozitivní film(11.6.2007)
Jakubisko
LFŠ 2010 ... Film v sobě měl atmosféru i myšlenku která určitě stojí za řeč, ale na můj vkus byl až moc plný symbolů a dvojsmyslů. Konec všemu nasadil korunu a pokud k jeho pochopení musím shlédnout i Nebe nad Berlínem, považuju to za celkem výrazné mínus tohoto snímku. Z posledních pěti minut jsem nepochopil vůbec nic.(2.8.2010)
Zmiu
Tak bohužel dost zklamání. Film jsem sháněla jak šílená, a nakonec jsem se dost nudila. Opět typicky pro Friðrika Þóra jsou tam takové ty postavy navíc, které se objeví a zase zmizí a to mi asi vadí nejvíc. Plus to, že je to rozvleklé, což asi má být, ale prostě jsem to musela dát nadvakrát. Krajina je hezká, hudba taky, ale tohle asi není moc film pro cyniky. Když to shrnu: Film mě ani nedojal, ani nebavil, ale dalo se to. 40 %(12.12.2010)
Radko
Kinematografia sa veľmi málo venuje starým ľuďom ako hlavným postavám (na rozdiel od detí)- zrejme preto, že ide o ekonomicky nedôležitú kategóriu, ktorá navyše ani veľmi nechodí do kina. Občas však vyletí nejaká tá lastovička, a niekedy sa jej podarí aj tak nádherný let ako dobrodružná cesta dvoch starčekov naprieč Islandom; magická road movie na miesta krásneho detstva. Podmanivá atmosféra pustej skalnatej krajiny, popretkávanej vodopádmi, bublajúcimi jazierkami a rôznymi odtienkami farieb, lemuje jednoduchý, no nevšedný príbeh okrem iného aj o tom, že na splnenie životných snov nie je nikdy neskoro.(22.7.2004)