Gemini

Gemini

Ondřej Kubát

okres Hradec Králové
...et suum cuique tribuere

homepage

2444 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
    • 10.2.2019  08:07
    Operace JAUU! (TV pořad) (2012)
    ****

    Když se oprostíte od přehrávání hlavních protagonistů (s typickým britským příjmením van Tulleken:)), jde o velmi slušný edutainment, přinášející osvětu v oboru lidského těla, ale hlavně urgentní medicíny (čti: záchranná služba a pohotovost) a mírné reklamy na britský zdravotnický systém:) Je ale pravda, že díky tomu, že nic nezastírá a předvádí "in natura" (včetně experimentů na vlastních tělech protagonistů - a to si občas střihnou i třeba EM pulzy do mozku, aby demonstrovali narušení koordinace svalů a nervů v důsledku některých onemocnění nebo zranění;)), je Operace JAUU! pořad pro odrostlejší děti se silnějším žaludkem (což platí i pro dospělé). V každém díle je zaznamenaný nějaký případ dětského úrazu (nebo "úrazu") jako zlomená ruka při hraní na hřišti nebo kamínek zastrčený do ucha, a kamera je doslova u všeho - včetně operativního fixování zlomeniny dráty. Rozhodně jde o dobře odvedenou práci. Za mě 80%.

    • 31.1.2019  23:22

    Budu si muset doplnit vzdělání o nová zpracování Knihy Džunglí, protože by mě opravdu zajímalo, jestli i v současné ustrašeně korektní době jde natočit film s hudebními čísly, kde orangutani - a jenom oni - jedou regulérní černošskou muziku:) Ale k původní Knize - viděl jsem sice jakousi výroční remasterovanou verzi, ale to nic nemění na tom, že ta plynulost animace, která plně respektuje anatomické zvláštnosti jednotlivých zvířat (a není opravdu jednoduché udělat věrohodně se pohybující kočku), je dokonalost sama. Nemyslím si, že by dnes takto koncipovaný film mohl udělat nějakou díru do světa, ale je to rozhodně oprávněně žánrová klasika, která vám hrozí implantovat do mozku tak na jeden až tři dny nějakou ze svých chytlavých písniček:) 70%

    • 31.1.2019  23:15

    Lion King Jedna A Půl je rozhodně férovější titul než Lví Král 3, ať už bez hakuny nebo s matlákem. Ač dobou vzniku nejmladší (a rovnou na DVD směřovaný) díl série, nemá nárok na nic jiného než na označení za trapnou snahu vydolovat po deseti letech ještě něco z dobře uleželých pozůstatků Lvího Krále, čemuž naprosto odpovídá v americké distribuci přiznaná "provázanost" (což je asi podobný eufemismus jako že Zeman, Trump a Putin jsou výrazné osobnosti se specifickým stylem komunikace s veřejností) s legendárním animovaným spektáklem. O čem to je? O tom, jak Timon a Pumba čučí v domácím kině na prvního Lvího Krále, a vysvětlují průběžně, jak se to vlastně celé seběhlo z jejich pohledu, přičemž se ukáže jak se poznali, a jak se ve forrestgumpovském duchu nachomýtli tu nebo náhodně vypomohli tamhle. A vznikají přitom rozličné "humory" založené na pádech na tlamy (jsou to zvířata, ne?) nebo na smrdutých kančích větrech. No zkrátka bžunda jako na TV Barrandov. Jediné štěstí je, že je to tak krátké. Nic to nemění na tom, že jde o úplně zbytečný film, který nemá žádnou vlastní hodnotu, a žije je a pouze z přisátí se na první díl. 50 %, protože to má alespoň jakous takous vizuální kvalitu... a hlavně si ještě pamatuju, jak jsme se smíchy váleli u blbostí typu Taz-Mania;)

    • 31.1.2019  23:02

    A pak že se "straight-to-DVD" animák nemůže rovnat tomu velkorozpočtovému pro kina. Je pravda, že to srovnání poněkud kulhá, je tu přece jen změna v technologii a pět let pokroku. A je neoddiskutovatelné, že po stránce bohatosti animace (přesněji bohatosti toho, co lze animovat) je první Lví Král pořád o něco výše... ale je tu to ALE - ALE co se týká hudby, Nick Glennie-Smith, chodící kopírka Hanse Zimmera (honička s krokodýly je skoro k nerozeznání od akčních pasáží Skály, a také víme, jak okatě byly naopak její pomalejší heroičtější pasáže tímtéž pánem obšlehnuty v Muži Se Železnou Maskou;)), odvádí velmi kvalitní práci, a co je vůbec nejdůležitější, scénář druhého dílu svádí dohromady postavy sice takřka archetypální, ale staví je do situací, které - právě v kombinaci s hudbou resp. písněmi - první díl dalece překonávají, pokud jde o emoční prožitek diváka. Jistě, je tu jistý závan Romea a Julie (ale ne, to vířící listí to není, to je přece Mufasa;)), ale vražedná oddanost Ziry, snaha nebohého odstrčeného Nuky ohromit svou matku, nebo zdrcující vyhnanství Kovua (ne Kovyho), to všechno je naprostá špička, jinde nejen v Disneyho filmech nevídaná. A když to ještě doplní naopak zcela tradiční "rodinkárský" duet starostlivého otce a nezdárné dcery, nemám dalších slov. 80% a přece jen ještě slova další - ano, je to stejně jako u první Lvího Krále, ale je to poskládané z jiné váhy jednotlivých dílků. Lví Král je o level výš po stránce řemeslné a vypilovanosti takových těch "sázek na jistotu" jako je třeba jejda, spoiler:) Tady je to naopak, postavy a jejich osudy jsou výrazně výš, ale je to prostě pořád jen DVD film, a je to znát.

    • 31.1.2019  22:30

    Poslouchal jsem dnes rozhovor pana Strakatého (Reflex - Prostor X; neplést s XTV;)) s Petrem Jandou, a k tématu anticharty (ano, i Janda podepsal) tam zaznělo, že anticharta je víc než co jiného symbol. To asi nejlépe vystihuje smysl tohoto dokumentu. Ten je totiž víc než výpovědí o historii socialistického státního zřízení na našem území a jeho prostředků upevňování vlastní moci slepencem výpovědí jednotlivých aktérů dění kolem anticharty, bez nějakého zasazení do kontextu, nějakého sociologického náhledu atd. A i tak má svou nemalou cenu, protože je to sonda do spektra způsobů, jakými se lidé (a bylo by zajímavé vidět, zda statut "známé osobnosti" má na toto vliv, nebo je to totéž i u "prostého lidu") po mnoha letech vyrovnávají s tím, co je jim předestíráno jako jejich morální selhání a úsluha zlovolnému establishmentu. Ty přístupy jsou vskutku různorodé;) A jak dokazují nedávno objevené fotografie pana Čecha, dají se k tématu stále zjistit mnohé netušené věci:) Přitom samotná debata o skutečném významu anticharty je podle mého názoru zajímavější než nějaké odsudky z pozice dnešní, naprosto neporovnatelné, a především odtržené od tehdejší normalizační reality. Mechanismus loajality si podle mě zaslouží červenou barvu (jakou taky jinou, že...), takže 70 %. Až to někdo vezme pořádně zeširoka a místo osobních kontroverzí se společenskovědním přesahem, bude to za víc.

    • 31.12.2018  23:31
    Outland (1981)
    ***

    Western z toho čiší na světelné roky daleko, a představa, jak by asi jednotlivé scény v tomhle zasazení vypadaly (respektive čím by se dali nahradit dělníci ve skafandrech, kterým z fetu začíná šplouchat na maják), je asi nejzábavnější složkou při sledování filmu. Connery ujde, jeho netypický sidekick je fajn, můžete se ujistit, že Raymondův táta byl už za mlada psychopat, a hlavně je na co se dívat, pokud je vám blízká estetika lodí Nostromo a Sulaco;) Bohužel westernové téma se promítá i do pomalejšího rozjezdu a v zásadě zbytečně natahované závěrečné "přestřelky", ale netrpěl jsem. I když přiznávám, že jsem při prvních záběrech na Io a prvních tónech Goldsmithovy hudby měl poněkud vyšší očekávání. 60%

    • 31.12.2018  23:23

    Gene Hackman si po letech zavzpomínal na Francouzskou Spojku, ale respektujíce svůj postupující věk si na prahu šedesátky odpustil divoké přestřelky a naháněčky v autech, a vydal se chránit korunní svědkyni do vlaku (a nikam jinam). Nebezpečný Útěk je celkem rutinní záležitost, a od doby jeho natočení už vznikla řada podobných a možná svižněji natočených žánrovek, ale ve své době to byl bez problémů koukatelný kousek, a na tom se příliš nezměnilo. Fanoušci filmové historie si můžou zaplesat nad hitchcockovským stylem, ostatní přinejhorším nemusí litovat svého času, pokud ho stráví na téhle koleji. Za mě něco mezi 60 a 70%, ale spíš k těm 60.

    • 31.12.2018  22:14

    Hlavní osa příběhu je samozřejmě sázka na jistotu, ale jednotlivé vtípky po cestě, využívání vánočních rekvizit, a hlavně snaha evokovat starou českou školu stop-motion animace, dělají z téhle jednohubky velmi příjemnou a zábavnou záležitost. 70%

    • 28.12.2018  21:36

    Půjdu lehce proti proudu a řeknu, že jsem čekal něco strašlivého, a dostal něco až překvapivě snesitelného, byť mám dojem, že schovávání se za masku originality je trochu přehnaná snaha zakrýt nedotaženosti zejména v oblasti výstavby příběhu. Na druhou stranu, když přistoupíte na to, že zkrátka z nějakého důvodu tam lidem nepřijde divné, že mluví nejen některá zvířata (ta jsou zrovna "v rámci možností" vysvětlená) ale i stromy, máte poměrně neotřelou a sympatickou pohádku, s nějakou tou drobnou satirou navrch:) Animace hlodavců naprosto super, po vizuální stránce je pohádka velmi příjemným překvapením i jako celek. Takže ode mě 60%.

    • 28.12.2018  21:29
    Kouzelník Žito (TV film) (2018)
    **

    Zdeněk Zelenka získal peníze na na české poměry řemeslně důstojnou pohádku (kostýmy, CGI efekty), avšak dodal zcela tradiční štědrovečerní nedotažený mišmaš, u kterého si mohou dospělí dosyta "zaWTFovat" a zasmát se na místech, kde to nejspíš v plánu nebylo. To je v podstatě jakýkoliv záběr s Pavlem Křížem, kterému bohužel nebylo souzeno ztvárnit věrohodného zloducha - ale není to jeho vina, na bázi tohoto scénáře to byl úkol značně nesnadný, zvláště s kostýmní výzdobou, která mu byla jako Neklanovi přidělena. Nechápu, kdo poradil panu Zelenkovi, že by se měly v Žitovi objevit nějaké písničkové vsuvky - je to spíše směšné než jakkoliv prospěšné - ale je pravda, že při prvních ukázkách jsem si dělal legraci, že se na tomto filmu určitě minimálně hudbou musel podílet Daniel Landa. Výsledek rozhodně po stránce příběhu a práce s postavami vypadá, jako kdyby se urodil v době vrcholícího Landova období "Žito 44 a král jižních elfů". Nezbývá než si přát, aby tvůrcům někdo odebral jejich filmařské flinty a naházel je do žita;) 40%

    • 28.12.2018  21:09
    Grygar (2018)
    ****

    Osoba Jiřího Grygara, neúnavného popularizátora vědy a kritického myšlení, si zasloužila poctivý celovečerní dokument už před dlouhým časem. Nakonec se toho museli trochu po partyzánsku chopit studenti, což je ale na druhou stranu svým způsobem příznačné. Mám zvláštní pocit jako bych čekal "něco víc" - jistěže by šlo všude jít víc do hloubky (a že Jiří Grygar by jistě dokázal obohatit diváka v nejednom ohledu), ale je třeba brát v potaz, co bylo původním záměrem tvůrců. Ti měli původně celkem omezený prostor, a dokázali alespoň "z rychlíku" přiblížit asi všechny rozměry života legendárního českého "skeptika", na čele samozřejmě s vylíčením poměrů, z jakých pochází, a které ho utvářely po osobnostní/charakterové stránce. Za mě spokojenost s výsledkem nemalá, ale trvám na tom, že Jiří Grygar by měl dostat větší životopisecký prostor. 80%

    • 11.12.2018  22:39
    Nulté dny (2016)
    ****

    Když jsem v roce 2011 na TEDu viděl Ralpha Langnera (jednoho ze zde zpovídaných expertů na ICT bezpečnost) mluvit o tom, jak on a jeho analytici přišli na to, že Stuxnet je cílená kyberzbraň pro úder na konkrétní cíl (íránské zařízení pro obohacování uranu v Natanzu), moje první myšlenka byla - je to tady, to o čem psal před třiceti lety Gibson, nejen že je skutečné, ale poprvé se o tom zcela oficiálně ví a mluví (takže to skutečné bylo už před nějakou dobou;)). Ty další myšlenky se už docela překrývaly s obsahem zejména druhé poloviny Gibneyho celovečerního dokumentu. A těch pár let od jeho vzniku do dneška přineslo řadu praktických demonstrací vážných otázek, které jsou tu kladeny, a na které bude teprve lidstvo hledat odpověď. Zvládneme to lépe než v případě nukleárních zbraní? Kybernetický útok na kritickou infrastrukturu může zabít mnohem víc lidí než jaderná bomba. Sice je ve vteřině nevypaří, ale havárie vlaků, výbuchy chemiček nebo jaderných elektráren, nebo starý dobrý totální blackout a výpadek komunikací v řádu dnů mohou vyhnat počty obětí do závratných výšin. Třeba se to podaří pochopit i bez binární Hirošimy a odstrašení bude fungovat podobně "spolehlivě". Samozřejmě je nesmyslná představa, že by se daly dělat nějaké inspekce, a farmu vládních black hatů schováte kamkoliv, ale kdo ví? Abych to nějak uzavřel - Zero Days prostřednictvím hovorů s řadou věci znalých a třeba i tehdy na ní zainteresovaných lidí rozkrývá (tak jak to jen je u neleaknutých věcí v režimu "top secret" možné) projekt Stuxnet a vypráví jeho "to ne my, no dobře, tak ne jenom my, ale rozhodně za to můžeme míň než Izraelci" verzi. A k tomu pokládá vpravdě vizionářské otázky, přičemž je nutné si přiznat, že ty vize nejsou příliš optimistické. Rozhodně dobře využité dvě hodiny. 80%

    • 18.11.2018  23:39

    Dvouhodinovka v zásadě tradiční dokumentární podívané, která ale tentokrát nenaslouchá jen (pozůstalým) členům kapely, ale dává prostor i dalším lidem, takže se najdou i momenty, kdy je některá věc několika mluvčími popisována naprosto odlišně. Je to vynikající podívaná, která docela solidně narušuje (pochopitelnou) zažitou představu, že Queen byla okamžitě top světová skupina, jejíž členové se topili ve slávě a penězích, a vydrželo jim to několik dekád zalitých sluncem. Záběr filmu od vzniku skupiny až po Tribute ve Wembley po Freddieho smrti (a práce na Made In Heaven) je obdivuhodný. Otázkou je, nakolik bude ten příliv informací stravitelný pro někoho, kdo není takový nadšenec jako já. I když, mojí ženu to taky udrželo u obrazovky po celou dobu, takže 90 % :)

    • 18.11.2018  23:31

    Totální SG-1 nátěr, kterým si celý štáb dokázal udělat ze sebe sama legraci takovou měrou a v tolika podobách, že to zůstane troufám si říct unikátem na věky věkův. Teenagerská verze je dokonalá, o loutkách nemluvě:) A závěrečný proslov zas pro změnu chytne za srdce a připomene všechny ty vizionáře z dob dnes už téměř před sto lety, kteří malým klukům i jejich tátům malovali nekonečné dálavy vesmíru, opěvovali sílu lidského plemene, vzývali jeho věčnou zvídavost a stavěli na piedestal morální kvality jedince. To si neuškodí připomenout nikdy. 90%

    • 18.11.2018  23:23

    Bryan Singer se svým dotáčkovým kumpánem Dexterem Fletcherem natočil úžasně strhující film, který jde asi nejlépe přirovnat k pár let starým Rivalům Rona Howarda. Proč? Především proto, že oba jsou technicky precizní, a oba sledují osudy těch, kteří příliš nezapadali a museli se potýkat s nepřízní osudu, byť každý jinak, a kteří se stali legendami. A v nemenší míře proto, že oba filmy dost zkreslovaly realitu, aby se dosáhlo lepšího dramatického efektu:) V případě Bohemian Rhapsody je zřejmé, že je to důsledek přísného dohledu ostatních členů Queen nad tvůrčím procesem, což jde doložit i důvody, proč nevznikl snímek se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli (ne, to že měl skoro o 15 čísel víc než Freddie, nebylo rozhodující;)). Výsledkem je, jak jsem psal v úvodu, strhující film, který je nutné vidět v kině, aby vás mohl závěrečný Live Aid nátěr patřičně zatlouct do sedadel a zároveň vás donutit šít sebou do rytmu. Hudba Queenů zkrátka a dobře vládne, a díky tomu jde skoro odpustit i opravdu velké odchylky od skutečného toku času a skutečného chování postav na plátně od jejich reálných předobrazů. Které jsou mimochodem na stupnici vizuální podoby někde mezi 8 a 10 body z 10. Nejblíž originálu je rozhodně Gwilym Lee jako Brian May. Rami Malek, jakkoliv podává bravurní výkon ve všech polohách (včetně hlasových), bohužel působí o poznání křehčeji než skutečný Freddie, a mám dojem, že přehnal i míru "gay stereotypní afektovanosti" v civilním chování hlavního hrdiny. Naproti tomu jevištní podobu legendárního zpěváka ovládl s hodinářskou přesností. Kino po projekci tleskalo - já ne, ale i tak pro mě s mojí nemalou láskou k té neuvěřitelně proměnlivé a silné hudbě, kterou ti čtyři světu dali, byla Bohemian Rhapsody velký zážitek. I tak si ale myslím, že jednoho dne by měl Freddie Mercury dostat nijak nesterilizovaný a neuhlazovaný životopis, který by ho ukázal takového, jaký opravdu byl. A který by neohýbal stěžejní události tak, jako to dělá tahle vypulírovaná částečně vylhaná megaatrakce, byť ty lži slouží zpříjemnění zážitku diváka, a dodávají nemalou dávku humoru. Nejlepší vtip je samozřejmě Mike Myers aka Wayne z Wayneova Světa jako fiktivní producent, který Queenům vyfuckuje Bohemian Rhapsody:) Přes všechny výhrady dávám 90 %. A doporučuji některý z dokumentů o Queenech (třeba Freddie Mercury: Příběh, nebo Queen: Days of Our Lives) nebo nějakou knihu o nich - nebo o něm. O člověku, jehož hlas byl Made In Heaven, jehož život byl jako Great Pretender, podle hesla I Want It All, a jehož Show Must Go On.

    • 4.11.2018  11:42
    Skautská pošta 1918 (TV seriál) (2018)
    ****

    Jeden z projektů ČT:D k příležitosti stého výročí vzniku Československa. Osm epizod o osmi osobnostech oné doby, které se podílely na vzniku republiky. Některé z nich jsou buď méně známé obecně (jako první starosta Sokola Scheiner), nebo se pozapomnělo na jejich určité aktivity (jako Guth-Jarkovský a jeho cestopisy a zásluhy o československý olympismus) anebo se příliš neví o jejich "podvratných aktivitách" (jako u Aloise Jiráska nebo Emy Destinnové). A k tomu jedna velmi povedená protiválečná epizoda s dopisem neznámého legionáře, kde se pravnukovi poněkud narovná náhled na zábavnost 3D stříleček. Záměr je skvostný a hodný stého výročí republiky, provedení už trochu pokulhává. Fantazijní cesty do pradědečkových deníkových záznamů z let cca 1916 (věznění Karla Kramáře) až 1920 (setkání se Scheinerem před prvním "samostatným" všesokolským sletem), které přeměňují obývák na deštný prales, byt Emy Destinnové nebo rychlíkové kupé, dokáží díky náležitému provedení strhnout, ale bohužel k tomu přistupují "humory" spojené s prababiččinou internacionální kuchařskou vášní, a některé scénáristické nedotaženosti. Ale převažující dojem je pozitivní, a kdo by nechtěl být ve 116 letech (opravdu je v jednom díle slaví) tak vitální a při smyslech jako pradědeček Pavla Zedníčka?:) 70%

    • 28.10.2018  21:37
    Eric Clapton (2017)
    *****

    Jo, kdyby Eric CLapton utopil skoro dvě dekády svojí kariéry jen ve dvanácti barech, bylo by to ještě OK. Na druhou stranu, kdo může říct, že ho z heroinové závislosti dostal chlast, a že to přežil několik desetiletí?:) No, dost bylo humoru, protože samozřejmě úplně jiná věc je to, co Claptona dostalo ze všech závislostí, a čemu je (myslím i díky štědré bulvarizaci ergo zbytečnému rozpitvávání) moudře věnováno jen asi posledních deset minut tohoto neskutečným množstvím informací a soukromých materiálů natřískaného dokumentu. Dobrá polovina stopáže mapuje Claptonovy úplné začátky, a musím říct, že jakožto téměř úplného neznaboha mě to úplně ohromilo. Zejména to, jak Clapton zamlada vypadal, protože to byl prostě vizuálně ÚPLNĚ jiný člověk. A jak to tak u výjimečných umělců bývá, měl to zatraceně těžké, pokud jde o rodinu, ve které (ne)vyrůstal. Vzato kolem a kolem, není jeho cesta k (jak víme neúspěšné) sebedestrukci ničím nepochopitelným, zvlášť když se přihlédne k době, ve které stoupal nahoru, a k prostředí, ve kterém působil. Film sice má přes dvě hodiny, ale není důvod si stěžovat na jedinou minutu. Závěr s B. B. Kingem je přesně takový, jaký má u takových šťastných konců být. A koneckonců takový je celý tenhle pohnutý bluesový megakoncert. 90%.

    • 6.10.2018  23:36
    Waterloo (1970)
    ****

    Doteď nechápu, jak se něco podobného dalo natočit. Ale dalo, a navíc to Bondarčuk už měl nacvičené:) Ve Waterloo už se nepouštěl do uměleckých nepředložeností jako ve Vojně A Míru, respektive se velmi mírnil, takže je to podstatně stravitelnější záležitost. Byť úvodní emočně vypjatý (původně jsem chtěl napsat pološílený) monolog Roda Steigera mě poněkud znejistěl;) Waterloo je velkolepá a úžasně obsazená věc, obsahující všechny vděčné historické zkazky o Napoleonovi a jeho tažení, a po stránce hereckých výkonů mu nelze nic vytknout. Ostatně to ani po stránce technické - ty letecké záběry bitevního pole s formacemi pěchoty jízdy halícími se do dýmu ze střelného prachu jsou neskutečné. Řemeslo at its finest a v pohodě přežitelné víc než dvě hodiny historického válečného filmu - bohatě stačí na 80%.

    • 6.10.2018  23:23

    Jaká škoda, že to není delší! Pro moji generaci, která se začátkem roku 1998 nacházela někde na střední škole, "začínala brát rozum", a o pár let později pařila technologický klenot jménem NHL 2003 se všemi těmi osobnostmi hokeje, které tam tehdy byly, a jejíž někteří příslušníci třeba 17. 8. 2004 skupinově vystřízlivěli při návratu z družby v Německu, když na hranicích dostali do rukou noviny se zprávou o úmrtí Ivana Hlinky, jsou Nagano Tapes zjevením z nebes. Troufám si říct, že režisér zvládl na velmi omezeném prostoru (jak časovém, tak "ideovém", aby nevznikl nějaký problém s apolitičností olympijské filmotéky) maximálně vykreslit atmosféru doby, a přiblížit význam celého "turnaje století". Přesto můj úvodní povzdech je zcela na místě, protože z rozhovorů s hráči a trenéry je jasné, že z množství materiálu, který byl k dispozici, se velmi tvrdě vybíralo, co do výsledné stopáže přijde a co ne. Netroufám si tvrdit, jak to vnímají jiné věkové skupiny, ale pro mě vidět to celé v souvislostech, a ještě očima "druhé strany", byl neskutečný zážitek. O to mocnější, že se shodou náhod stalo, že jsem mohl Nagano Tapes poprvé vidět ve společnosti mého mladšího bratra, a to v televizi, sto kilometrů od domova, i když jsem je měl už asi měsíc stažené na disku;) Finále jsem tehdy sledoval pro změnu s tátou, bráchovi bylo osm, takže jsme ho nebudili:) A semifinále na mrňavé televizce v kanceláři zástupce ředitele našeho gymplu - samozřejmě s celou třídou:) Z toho je jasně vidět, jak velká věc byl turnaj tenkrát a jak velká věc je tento film dnes. Sestřihy zápasů s divákem úplně cloumají. Je fascinující vidět, jak se hrdinové tehdejších událostí - a tím myslím hlavně Kanaďany, z Rusů pokud si vzpomínám snad ani nikdo ve filmu nemluví - změnili. Obzvlášť u Erica "Starýho Prasete" Lindrose pobaví, jaký je z něj usedlý tatík. A u "ou Kéneda" chlapců obecně pobaví, jak se s tím ani po dvaceti letech nesrovnali, a obviňují pro ně údajně šokující herní systém turnaje z toho, že prostě nedokázali v řádné hrací době dát víc gólů než český tým, a pak postavili galaktický pomník Dominiku Haškovi a Robertu Reichlovi. Ale to už by stačilo. Nagano Tapes jsou geniální záležitost a zaslouží si plnou palbu. 100 %.

    • 6.10.2018  22:54
    Hamlet (divadelní záznam) (2015)
    ****

    Sice mám raději trochu tišší blázny než nabízí Hamlet v pojetí Sherlocka, ale směrem ke konci to byl větší a větší nářez. Úplně mi nesedělo ani pojetí Ofélie, ale opět, jakmile dojde na lámání chleba, je vynikající a její odchod do kulis rve srdce. Nic se nedá vytknout ani Ciaránu Hindsovi, a v zásadě můžu svoje výhrady vůči této verzi shrnout příkladem loučení Polonia s Laertem - prostě byl tu nějaký režijní záměr, nějaké vlastní pojetí, a to mi nesedělo. Ale to k divadlu patří. Jenom zkrátka je to jedna z mých "osudových" scén, na které si nedám sáhnout:) Takže když Polonius nedeklamuje životní moudra, ale na hraně komedie odškrtává položky z notýsku, mám s tím problém. No jo, jenže pak se děj posune, a před vstupem do závěrečného dějství se na scéně začne dít něco, co se mi okamžitě spojilo s Twin Peaks a prvním objevením Boba. Zdrcující záležitost, která rozhodně stojí za vidění. 80%

    • 6.10.2018  22:08

    Můj vztah k Nedotknutelným (přesněji TĚMTO Nedotknutelným, protože s názvem Intouchables budu mít navždy spojenou De Palmovu gangsterku) by se dal popsat asi takto: "Na počátku byl hype." I z toho důvodu jsem si dal se zhlédnutím hodně na čas (film jsem viděl až v televizi cca před půl rokem), a dokonce se věci sešly tak, že jsem stihl vidět i zatím poslední film z dílny dua Nakache-Toledano, Dokud Nás Svatba Nerozdělí. A kupodivu když mi pak prošli "rukama" Nedotknutelní, měl jsem z nich v řadě ohledů velmi podobné pocity. Ano, je to velmi dobře zahrané, po řemeslné stránce velmi dobře vedené, ale zcela průhledné a nepřekvapivé, sestavené z očekávatelných figur a očekávatelných situací (jistě, obvykle v nich není k vidění kvadruplegik), a že by mělo jít o bůhvíjak přelomový film nebo i "jen" film roku, to bych neřekl. Na moji "první signální" to zkrátka a dobře nezapůsobilo a v hlavě mi tato záležitost zůstává už jen díky tomu přeceňování, které se jí dostalo a stále dostává. 8. nejlepší film? Ale prosím Vás... 70%

    • 6.10.2018  21:44
    Kouř (1991)
    ****

    Má to cenu, dát Vorlovu legendárnímu "muzikálu totalitního věku" šanci. A věřte, že samotný Kouř má taky cenu. A to říkám jako někdo, kdo z Vorlovy tvorby neviděl nic krom Pražské 5, a to z důvodu silného pocitu nesouznění s panem režisérem na základě pouhých ukázek (a různých útržků rozhovorů zejména s představiteli hlavních rolí) z jeho počinů jak kolem mě v čase svých premiér procházely. Tahle groteskní a místy naprosto dadaistická záležitost má v sobě hromadu zcela kultovních scén (Arnoštek z nich samozřejmě ční nejvýš), a funguje jako zcela svébytné umělecké dílo. A to u mě vizuálním konceptem, texty, atmosférou, castingem a hereckými výkony boduje až někde na úrovni 80%.

    • 29.9.2018  10:54

    Dokonalá ukázka Disneyovského ideového terorismu. No dobře, možná "jen" mně nepochopitelné skoro stoleté davové adorace něčeho, co s kladnými vzory nemá vůbec nic společného, naopak považuje za normální ubližování druhým nebo jejich regulérní šikanu. Hlava mi nebere, jak film, který má tak krásnou vizuální stránku včetně skvělých nápadů co do techniky vyprávění (které se přelévají i do děje - viz písmena z knížky) a několik vynikajících písniček (i v plném českém překladu), může být tak morálně pokroucený. A tím nemyslím jen "tradiční" teror vůči prasátku (jejky, Pú, kvůli tvojí nenažranosti mám hlavu ve včelím hnízdě, tak hlavně žádné hlouposti - jasně, prasátko, jen do něj teď párkrát praštím klackem, abych se přece jen dostal k tomu medu), ale nově i "staré dobré ultranásilí" tygra na Ijáčkovi. Nemám nic proti tomu, když zvířátka mají červený nafukovací balónek za nějakou nebezpečnou příšeru, naopak. Ale aby se většina děje dála kvůli namyšlené přechytralosti jak štoudev tupé Sovy, a nic z toho vůči ní nevyplynulo (přesto, že všichni málem umřeli, na což se zcela vážně chystali;)), to je prostě problém, který nezachrání ani líbezný hlásek Zooey Deschanel v závěrečné titulkové písni - která je mimochodem stejně jen fígl, aby se mohlo drze tvrdit, že to má alespoň tu hodinu. Takže ode mě jistě nemůžete čekat jiné hodnocení než ZLO. 40%

    • 29.9.2018  10:17

    (Bohužel) typicky Disneyovsky pojatá splácanina, jejíž jedinými klady jsou krásně čistá a pečlivá animace (aby taky ne, když třeba celý zámek ve Versailles obývají jen princezna Minnie a dvorní dáma Daisy, a nejvíc postaviček na obrazovce je ve chvíli, kdy naklonovaní mušketýři - podle vzhledu Goofyho bratranci - nacvičují přesně tytéž pohyby;)), a porůznu použité slavné melodie klasické hudby - pozor, včetně Pirátů Z Penzance od Gilberta a Sullivana. Což ale vzhledem k ostatnímu vnímám jako pokus o lacinou výmluvu "kultura, takže výchova, takže když proti nám něco máte, tak jste zlí a oškliví":) A pak je tu vlastně ještě libozvučný český překlad, protože třeba duet Goofyho a Clarabelle na Habaneru z Carmen s textem "ty spoutáváš mě řetězy, jsem blázen do tvé krásy hovězí" je legendární:) Ale jinak... tři mušketýři tu jsou exploitováni čistě jako dárci klobouku pro (jak jinak, nebohého sirotka) Mickeyho, aby mělo nějaké opodstatnění zasazení příběhu zhruba někam do doby skutečných Tří Mušketýrů. Což není tak docela pravda, protože Pete drandí Slují Krále Hor (tedy vlastně zlosynským doupětem skrytým v dolech pod mušketýrskou akademií;)) po horské dráze na jakémsi elektrickém skútru, varování obstarávají majáky a houkačky, důležitou rekvizitou je sejf z 20. století (aby mohl být pronesen "humor" na téma "keep safe" vs. "keep in safe"), král Pete má neónový poutač a tak podobně. Další ťafkou je, že celá pohádka se odehrává jako četba comicsu v televizním přenosu ála průkopnická padesátá léta, kdy bohužel koncept filmu ve filmu není dodržován, protože vypravěč se stává aktérem a tak podobně. A pak se tu ještě bez ladu a skladu míchá typická rozjuchaná animovaná groteska s tím, že se celkem dramaticky (skoro) sekají hlavy gilotinou nebo (skoro) umírá. Výsledkem je jakoukoliv jednotu postrádající bordel, který nutno přiznat konečně uznává, že Donaldovi není rozumět ani slovo:), tedy pardon, který se alespoň drží myšlenky, že nejdůležitější je bít se "jeden za všechny, všichni za jednoho". Jediné štěstí je, že to má velmi těsně přes hodinu... A do toho ještě těsně před dopsáním komentáře zazvoní u dveří Jehovisti - zkuste popřít, že to je znamení:) 40%

    • 19.9.2018  21:56

    Zářný příklad toho, že technická dovednost nemůže zachránit chybějící dramaturgii a smysluplný příběh - Sněhová královna 3 totiž slušně vypadá, ale po stránce vyprávění je to totální bordel nad bordel, a to samé platí pro režijní práci. Není výjimkou, že bezprostředně na sebe navazují scény, kdy například někdo groteskově hopká po kamenech, a dostává jednu ránu do koulí za druhou, čímž "vznikají humory", a pár vteřin poté nastává zcela vážně míněná temná scéna, ve které jde hlavní postavě o život a máte se bát. A co se týká něčeho pro dospělé, inu, je to ruský film, takže je tam satira jako z Nejisté Sezóny (vystupují tu trollové, a je tam obří knihovna, takže samozřejmě "ověřuj si informace" nudge nudge wink wink...). Takže je mi líto, ale podruhé už opravdu ne. 40%

    • 18.9.2018  23:44
    Zack a Kvák (TV seriál) (2012)
    ****

    Zack A Kvák jsou animovaný seriál, který staví na nápadu vybudovat celý svůj svět v knize papírových skládaček ("pop-up" book) - a naštěstí, na rozdíl od jiných podobných produktů, které měly originální nápad, pokud jde o vlastní svět (viz třeba Rytíř Zrezlík), ho také umí využít. Jednotlivé epizody ve svých příbězích naplno pracují jednak s estetikou, jednak s podstatou tvorby skládaček, takže se běžně problémy řeší tím, že se něco nějak nově poskládá a podobně. Je to vlastně něco na principu Lego Movie, ale s papírem:) Co se týká "ideové náplně", je to dětská klasika, která neuráží ani dospělého diváka, a zaslouží si ocenění, že to o něčem je a dává to smysl (protože to už bohužel není u tvorby pro děti pravidlem:P). Jo a taky to má slušnou úvodní písničku, jejíž kousky mám pak půl dne problém dostat z hlavy:) 80%

    • 17.8.2018  18:05

    Když jsem Léto S Marnie zapínal, říkal jsem manželce: "Hele, je to studio Ghibli, bez Miyazakiho, ale podle nějaké dětské nížky, která se mu prý hrozně líbila. A víc nevím, takže netuším, jestli tam budou kouzla a čáry nebo tam najde sebe sama, nebo co." A světe div se, byly tam kouzla a čáry, Anna našla sebe sama, a nějaké to "nebo co" tam bylo taky:) Jen si tedy nemyslím, že předloha je knížka pro děti:P Nádherná vizuální stránka, tajuplný příběh, který možná odhadnete, ale spíš si budete říkat, jestli je to opravdu tak, nebo úplně jinak. Dětem pusťte raději Cestu Do Fantazie, Marnie je opravdu dost dospělá záležitost. Rozhodně nelituji času s filmem stráveného, ale nemyslím si, že bych se někdy podíval znovu. 80%

    • 17.8.2018  17:56

    Naprosto nečekaná pecka od Disneyho, která po zásluze uzmula Oscara druhému cvičení draků (které, ač velmi působivé, bylo prostě "jen" větší pokračování jedničky). Vizuální nádhera, comicsová superhrdinská náplň, mezilidské vztahy (ale ano), klišé v přijatelné míře, vynikající hudba, nečekané osudy, tryskající emoce (nejen ty dojáčkové) a samozřejmě naprostý válec jménem Baymax. No dobře, možná ještě Fredův táta;) Jo a v české verzi další dabingové absolutorium pro Kamila Halbicha. Naprostá spokojenost a ode mě 90%.

    • 17.8.2018  17:39
    Hostina (2014)
    *****

    Předfilm Big Hero 6! No... a co jako? Dobře dobře, zapomněl jsem, že Big Hero 6 u nás skoro nikdo neviděl, takže co takhle? Krátký animák, co dostal Oscara! More interested.... Pořád mě nechápeš, tak ještě jinak - skvěle vymyšlená, vtipná a dojemná story toulavého štěněte, kterému se dostane páníčka-jídelního kanálníka a jména Winston, později paničky poblázněné zdravou výživou, a nakonec... spoilerovat něco, co má pár minut, je extrémnější prasárna než to, co do sebe ti dva svobodní mládenci hrnou pod tlakem, takže si to radši najděte a užijte si to;) 90%

    • 8.8.2018  23:20

    Ten pocit, když se údajná skoro třicet let stará "kultovka" ukáže být skutečně kultovní, ale jinak, než byste ve škatuli "romantická komedie" čekali. Say Anything je skvěle napsaná a výborně zahraná, trochu veselá, a hlavně velmi lidská vztahová záležitost (pozor, nejen o vztahu dvou hlavních postav), která po všech těch tradičních více či méně povedených limonádách dokáže hodně překvapit. Johnu Cusackovi nejde nefandit, i když objektivně jeho Lloyd nepochopitelně mrhá svým talentem - přičemž obdivuhodně kryje záda svojí sestře, které zůstal na krku malý synek. A Diane pro změnu taky v zásadě řeší to, co vzešlo z vyrůstání jen s všemožně se snažícím, ale přece jen nedokonalým otcem. Nečekejte, že se budete smíchy válet po zemi nebo slzet dojetím, tenhle film si vás dokáže získat něčím úplně jiným. 80%

<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Cuồng Nộ | Australian Dollar | familijny