Gemini

Gemini

Ondřej Kubát

okres Hradec Králové
...et suum cuique tribuere

homepage

2443 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
    • 9.11.2010  18:37

    Mezírka mezi zuby není sexy (nemluvě o tom, že u "paní Deppové" je mezírka slabé slovo).... "bohužel" je alespoň v tomto filmu na Vanesse Paradis sexy (VELMI sexy) vše ostatní:) K tomu je tu zručnou rukou vedená variace na tradiční romantickokomediální téma, v exkluzivních exteriérech i interiérech, s vtipem a šarmem Francouzům zdaleka ne vždy vlastním (třeba takový polský instalatér...:))). Nejenom kvůli živé ukázce snesitelné a zatraceně vtipné verze Roba Schneidera rozhodně doporučuji, i když to, že by se z (K)lamače Srdcí stala vaše srdcovka, by asi bylo možné jen v případě, že milujete Hříšný Tanec:) Ano, i ona hudebně vymazlená a jinak vcelku příšerná limonáda je díky zde přítomnému kouzlu filmem, který ne snad že by měl smysl, ale rozhodně má duši. BTW George Michael resp. Wham! jsou ve své osmdesátkové trvalosti (od slova trvalá/vodová/foukaná) stále jenom k popukání. A to je asi všechno, nač další rádobyvtipná slovní hodnocení. Mohl bych snad jen říct, že v dané kategorii jde za docela dlouhý čas o to nejlepší, co je v našich kinech k dostání, a že návštěvou projekce v dámské společnosti rozhodně neprohloupíte (a sami neutrpíte). 80%

    • 27.1.2005  15:00
    10,5 stupně (TV film) (2004)
    *

    Zdaleka ne tak globální a ani tak efektní pokus o drama jako Day After Tomorrow, navíc s o dost trapnějšími klišé žánru katastrofických filmů kam až znavené oko diváka dohlédne. Budu ignorovat scénář založený na jakési teorii o zemětřesení hlubinných zlomů, kterou lze tak nějak zastavit hlubinnými vrty a jadernými náložemi v nich a přejdu k obecnější stránce filmu. Beau Bridges jako prezident Paul Hollister potrvzuje, že američtí prezidenti vypadají všichni stejně a chová se jako mix G.W.Bushe a kapitána Hollistera z Red Dwarfa (ve chvílích kdy na Red Dwarfu jde do tuhého, protože s Bridgesem sranda není). V úvodu cyklista efektně prchá před CGI troskami řítících se budov a natáčí ho zběsilá ručně se tvářící digitální kamera. Hudba Lee Holdridge v lepším případě odvádí standartní podkresovou úlohu, v horším případě strhává film k patosu, který vrcholí ve druhé polovině filmu, kdy je evakuováno celé L.A. Druhá polovina je ta horší, nejen že vrší jedno klišé na druhé, ale nejspíš neschopností režiséra šlehá za sebou totálně nesouvisející záběry a vůbec se to zvrhává v jeden velký nesmysl. Tradiční závěrečný projev vůdce nejmocnějšího národa světa už vás jenom dorazí... 20% a jeden velký výsměch za to, že někdo se prostě nepoučí a natočí totéž, s těmi samými herci znova a ještě ve větším měřítku - a samozřejmě v hádé:P Viz film Deset a půl stupně: Apokalypsa.

    • 14.7.2013  22:48

    Carlo Alberto Dalla Chiesa - muž, který toho měl mnoho za sebou, a který i na poli boje s organizovaným zločinem mnohé zažil. Přesto ale podcenil - pravda, obtížně představitelnou - moc mafie. Pouhé dva roky po jeho teatrálně bestiálním zavraždění se Italové rozhodli natočit o jeho stodenním působení v úřadě palermského policejního prefekta film, který by nepřibližoval ani tak jeho osobu (kdo byl, odkud přišel, jak se dostal tam kde byl, a co při tom prožil), jako spíš celkovou atmosféru "jiného světa" jménem Sicílie na začátku osmdesátých let. 100 Dní V Palermu je nepochybně film, na kterém je jeho věk znát, ale pro mě osobně byl fascinující ukázkou v podstatě reportážního stylu, který jsem u filmu tohoto žánru a dějové náplně rozhodně nečekal. Díky hraným záběrům ze všedního života (v Itálii se při utkáních fotbalové repre zastavuje téměř všechno na všech stranách zákona) a samozřejmě i strhujícímu buldočímu výkonu Lina Ventury musel ve své době - pamatujte jak čerstvé tehdy ty události byly - film působit velmi živě a dnes už se může brát jako polodokumentární rekonstrukce. Tento dojem budí i práce s kamerou, která vrcholí v závěrečné scéně, ke které vše nevyhnutelně směřuje. Z neuvěřitelnosti toho všeho mě dost mrazilo. Pro našince to asi nemá nijak zásadní přitažlivost, a jasný záměr režiséra to divákovi taky příliš neusnadňuje - já na to ale slyším, a krom toho, že červenou barvu výložek tohohle filmu beru jako jasnou věc, si myslím, že by si zasloužil i víc. 80%

    • 24.3.2003  21:16

    Hraný film přesně jako od Disneyho :). Zábavný, dojemný, pro děti. Nebo spíš pro rodiny s dětmi. Ale ti pejsánci byli vážně roztomilí, narozdíl od opravdu příšerné Glenn Closeové :). Už se nedivím, že s ní ani ta zvěř nechtěla točit :).

    • 24.3.2003  21:19

    Depardieu ve filmu pro děti a ještě k tomu jako záporná postava? Zvláštní, ale jde to... Glenn Closeová je zpátky a stejně hrozná jako dříve :)

    • 29.3.2003  08:16
    12 opic (1995)
    *****

    Co jiného může vzejít od Terryho Gilliama než naprosto geniální ujeťácký psychotický místy nechutný super film? Herecké výkony všech zúčastněných jsou výborné, obzvlášť Brad Pitt je vynikající, ale největší eso, které neustále zůstává schované v rukávu (protože si nejsem jistý, jestli jsem to pochopil tak jak to mělo být), je bezesporu scénář. A hudba je opravdu psycho...

    • 21.4.2003  12:50

    Jestli má tenhle Asterix nějaké nej, tak je určitě ten (no offense) nejujetější:)) Přece jen když má někdo prokázat, jestli je nebo není bůh, musí úkoly být náležitě složité. Nakonec i Caesar by rád jednou odešel na penzi. I s Kleopatrou, prý to byla skvělá kuchařka:) BTW přímo tady je nejlepší historický fórek ze všech, nápověda, je to něco o Brutovi:)

    • 10.1.2017  23:33

    Tak takhle nějak by vypadal Black Hawk Down, kdyby ho točil Michael Bay:) 13 Hours je vizuálně mocná akční jízda, která je v rámci možností realistická, a kupodivu faktograficky věrná nedávným událostem. Ačkoliv si nejsem jist, jestli hořící americká vlajka tak tklivě plavala v bazénu, ale co už, "umění si žádá svoje":) Málokdy byl chaos na bojišti - zvlášť na tom moderním - zachycen tak přehledně. Stopáž je poněkud nadsazená, ale díky ní aspoň nemáte pocit, že se díváte na akční film od Michaela Baye, ale na nějakého béčkového rutinéra, který chce vysvětlit, kdo je kdo, a proč se věci děly. Ve výsledku jsem byl velmi spokojený divák, i když jsem věděl, jak (a v jakém složení) to celé dopadne. 80%

    • 1.6.2005  11:29

    Je to tak, snaha po obrovském poselství se nesmí přehánět. Stačilo mi vidět Dobytí Ráje jednou, a nějak už netoužím ho vidět znovu. Tím nechci říct, že by se mi film nelíbil, to ne. Ale něco se muselo stát špatně, když se na film určitých nezadatelných kvalit nechcete znova podívat dřív než za takových deset let, čistě pro připomenutí. Jinak samozřejmě povinně zmiňuji Vangelisův (možná) vrchol kariéry.

    • 26.1.2003  18:53
    15 minut (2001)
    ****

    Kdyby film končil o takových 15 minut dříve, byl by to šokující a strhující snímek:). Karel Roden je ve své roli vyšinutého psychopata perfektní, vedlejší roli hraje spíš Robert de Niro (i když producenti tvrdí opak:)). Příběh je opravdu zajímavý, netradiční co do obsahu i vizuální podoby. Mimochodem věděli jste, že představitel Olega Razgula je v reálu dvojnásobný mistr Ruska v sambo? (nepleťte si to s latinskoamerickou sambou, to by mohlo dopadnout opravdu nehezky:))

    • 23.6.2008  16:19
    16 bloků (2006)
    ***

    Z té pouti přes 16 Bloků na člověka dýchne kouzlo starých časů. Konkrétně těch, ve kterých se třeba Gene Hackman válel po podlaze v háčkovém absťáku a objednával si čokoládu. A to kouzlo, podobně jako onen dech - není-li ovšem přizdoben tláčou s cibulí nebo kartonem "stařen" - zase potichoučku polehoučku zmizí. Něco tomu totiž chybí. Něco jako třeba uvěřitelnost nebo přesvědčivost dvojice "kladných" hrdinů. S Davidem Morsem nemám nejmenší problém, ale Bruce i Richard se tak soustředili na to, aby první jmenovaný vypadal co nejvíc odkecaně, že ten druhý nějak zapomněl věnovat se svému řemeslu. A tím utrpěla i logičnost scénáře, respektive ta výše zmiňovaná přesvědčivost. Zatímco Friedkinova Francouzská Spojka člověka strhla, Donner získává kladné body leda tak za ten pokus vrátit se "ke kořenům". Pravda, Spojka je naprostý majstrštyk a 16 Bloků evidentně jen další z filmů nižšího řádu, ale i v této kategorii nenápadných stylovek máme lepší kusy na vybranou. Nebylo to špatné, ale víc než 60% nedám.

    • 19.4.2010  16:23
    168 hodin (TV pořad) (2005)
    ****

    Vynikající publicistický pořad, který si nehraje na akční šokující žurnalistiku, ale velmi trefně glosuje hlavní události toho kterého týdne. Divák si samozřejmě užije i politickou či společenskou satiru - osobně nezapomenu na Pavla Béma hovořícího na téma klíčové dírky o rozměrech jiného pražského tunelu, kdy se pod jeho slovy "...ale je to hudba budoucnosti" ozvala ryčná Bregovičova Crna mačka:))) Přidejte si ještě v každém dílu bezchybnou krasavici Noru Fridrichovou, a bude vám jasné, k čemu že jsou i-vysilani a online archív ČT dobré.

    • 1.8.2011  10:53
    20.000 mil pod mořem (TV film) (1997)
    *

    Málokdy je jméno producenta tak příznačné pro výsledek filmové tvorby jako v případě tohoto televizního "veledíla" z dílny Village Roadshow neboli Vesnické Estrády. Komu co dlužil Michael Caine, že se uvolil objevit se v něčem takovém, to je mi záhadou. To, že triky stojí za ...., se bohužel dá u takovéto produkce očekávat. Že z toho Hallmark už před lety udělal zvyk, který ostatní bez problémů přijali, ale není omluva, protože základní premisa snad zní: když na to nemám, tak to nedělám. Paradoxně si to asi někdo uvědomil, a řekl si, proč se z toho nepokusit udělat přednost a úmysl, a dát (mimo mnoho jiného) Nemovi robotickou ruku se sebedestrukčním tlačítkem? A proč to vlastně zgruntu nepřekopat a nepostavit to do roviny "já Aronnax junior jsem toto všechno zažil a Verneovi vyprávěl - on z toho pak udělal tu společensky přijatelnou zábavu, co čtete", abychom nevypadali tak blbě? Proč? Protože je to bohapusté parazitování na legendě, což je kupodivu také něco, co je potřeba umět, abyste diváka neuráželi. Vysvětlením pro ujetost tohohle pokusu snad může být jen nějaké propojení těchto Dvaceti Tisíc Mil s jen o dva roky starším seriálovým příbuzným jménem Tajuplný Ostrov, protože v obou se v dosti zásadní roli objevuje John Bach, a mám s ohledem na obdobné pojetí obou zmíněných zpracování Verneových děl silný pocit, že to není náhoda. Nevysvětlitelným pro mě ovšem již navždy zůstane to, proč je sakra Patrick Dempsey pro filmaře tak zajímavý, protože svým unylým výrazem - a divačky Chirurgů nechť se s tímto atakem na základní dogma jejich víry srovnají jak dovedou - a nesympatickým floutkovsky přezíravým vzezřením si u mě zatím nikde nedovedl obhájit svou přítomnost na obrazovce či plátně. To jsem možná přehnal, jako vlasatý překupník exotických opiček v Outbreaku mě bavil - zvlášť když umíral (a to bylo v roce 1995, dávno před Chirurgy;)) :) Ale zpět k věci, je čas to skoncovat. Správný název tohoto filmu by měl znít Dvacet Tisíc Mil Pod Mořem Diváckého Utrpení A Výsměchu Julesu Verneovi. 20%

    • 14.3.2003  23:23

    Tak tohle je zážitek. Nezapomenutelný. Ale na můj vkus to bylo příliš rozvleklé, atmosféra až příliš dusivá a hudba (mimo valčíky a Zarathustru, samozřejmě) poněkud kakofonická...jenže i za samotného HALa bych dal tři hvězdy. On se přece nemohl mýlit...nebo ano?

    • 30.7.2003  11:55

    Filmy Leslieho Nielsena jsou horší a horší, a jak tak koukám, není to jen můj názor....Agent WC40 mě ještě celkem pobavil, ale co je moc, to je moc...

    • 20.5.2003  08:19

    Klidně mě kamenujte, ale pokračování se mi líbilo víc než 2001. Ale kdybych ji neviděl, asi by mi moc nedocházelo o co tady jde...

    • 16.9.2017  23:06

    Oproti Nexus Dawn druhá Villeneuvem objednaná "startovací historka" už skutečně bezprostředně předchází hlavnímu filmu. Tedy alespoň tak vypadá, a Dave Bautista je na soupisce 2049ky, tak se snad nepletu:) Tentokrát vidíme "ulici", opět velmi věrně se držící ducha Blade Runnera, ale oproti Nexus Dawn a jeho globálnímu settingu je tu upřednostněna komorní, osobní linka, obsahující "drobné náznaky" (kniha), které hezky svižně vedou k závěrečné akci. Ta není nijak bombastická či propracovaná, ale je právě tak neelegantní a úderná (doslova), jak si Blade Runner žádá. Byť tedy (zřejmě záměrně pro účely co nejširší propagace) není vidět žádná krev. I tak ale jde o v zásadě obyčejný krátký film, který dostává ty pravé grády jen díky tomu, že známe širší souvislosti. Sám o sobě tak 2048: Nowhere To Run dostane 70%.

    • 9.12.2005  11:28
    24 hodin (TV seriál) (2001)
    ***

    Rodiče mě odmalička učili, že lhát se nemá. To sice není tak úplně pravda, jak každý časem zjistí, ale klamavá reklama je sprostá a je to lež jako věž, a real time v tomhle seriálu je přesně ten případ. Jenže i kdybych se na hlavu postavil, Elishu Cuthbert (která by se měla držet toho co hrála v Sexbombě Od Vedle i ve skutečnosti) nesnášel desetkrát víc než ve skutečnosti, zvracel z těch vychytaných triků jako hrdinská výprava deset minut po zástavě srdce a podobně, stejně bych si neobhájil, kdybych 24 Hodinám vpálil míň než těch 60%. Pro mě je to jen další seriál z mnoha, a nic na tom nezmění rozrámečkování obrazu, odtikávání vteřin s dunivým zvukem připomínajícím tlučení náhrobními kameny o sebe, ani ten Kiefer Sutherland, pro kterého je tenhle seriál dobrou terapií, když už ničím jiným. Zkrátka nejsem jedním z oslovených. BTW černošský prezident USA? Mezi žánry chybí SCI-FI :P Psáno dávno předtím, než senátor Obama vyrazil směr Bílý Dům;) Tak - to byla pravda v roce 2005, kdy jsem měl za sebou první dvě série v podání TV Nova. O deset let později, když už bylo jasné, že se osudy Jacka Bauera definitivně (možná s malým producentským otazníkem;)) uzavřely, a kdy mě určité osoby, jejichž názorům věřím, přesvědčily, že se 24 Hodin změnilo v cosi jiného a zaslouží si v podstatě status historického milníku, jsem se rozhodl, že si to dám hezky všechno a tentokrát po mém. A světe div se, redukce času jednotlivých dílů na bezreklamových 40 minut (42 včetně rekapitulace dosud viděného;)) a nasázení jednoho dílu za druhý v rychlém sledu tomu skutečně dost výrazně pomohly. Dodatečně budiž veleben český dabing, který dokáže člověka přesvědčit, že i taková sušinka schopná přivodit si úraz při jakémkoliv natáčení, jako je Ivan Trojan, může dát hlas nezničitelnému bijci jako je Jack Bauer. Ale k tomu celkovému hodnocení - s odstupem je potřeba říct, že 24 Hodin je neopakovatelný produkt své doby, protože na televizní obrazovky nakráčel pár měsíců po jedenáctém září, a svým do té doby nevídaným stylem do značné míry redefinoval akční žánr (aspoň na poli televizních seriálů). Pomiňme, že všechno to "analyzování", které zabírá většinu řečí v centrále, je na úrovni vědeckých postupů v CSI Las Vegas:) Největšími devizami seriálu jsou jednoznačně svižná akce, práce s postavami a nečekané odbočky a rozuzlení, dnes srovnatelné třeba s Hrou O Trůny. Bohužel "dějově" je to o hodně slabší. Když vezmu první sérii, tak existence dějové linky s Jackovou rodinou má logiku, ale její ustavičné zašmodrchávání je skoro k smíchu (a je to nejznatelnější doklad toho, že studio raději na úvod počítalo jen s natočením třinácti dílů). Ve druhé sérii je to ještě o několik řádů horší, protože to má smysl naprosto nulový, a protože způsob uvažování Kim Bauerové a její putování krutým světem a divočinou (něco jako epizoda z Twin Peaks included:)) je k smíchu naprosto bez debat. Ale zase to zachraňují nečekaný George Mason, mravně silný prezident Palmer a dokonale chameleónská Sherry Palmerová. A sráží ke dnu Jackův instaheal po zástavě srdce a podobné "legrácky". A hodně hodně hodně zvedá nahoru poslední scéna... na kterou se ve třetí sérii vůbec nenavázalo:P Ale to je ten menší problém, protože u třetí série se scénáristi vybodli hned zkraje na jakoukoliv logiku, a s neztenčenou silou se tohoto svého přístupu drželi až do jejího úplného konce (kde sakra Jack vzal ten virus, proč by mu Salazarovi byť jen na sekundu věřili, jak dokázal Saunders zpunktovat takovou megaakci aniž by o to PTO aspoň jen zavadilo, jak chemik dokázal zredukovat inkubační dobu na čtvrtinu a zvýšit mortalitu na 100%, co měla vůbec znamenat ta téměř komediální linka s Palmerovým bratrem a "osudovými ženami", atd. atd.). Ale zase - akcie výrazně zvedal Chapelle, bratři v koksu, a především sám Jack, který toho měl viditelně dost, a začínala se ukazovat "temná strana jeho Síly". Pokud jde o čtvrtou sérii, ta se kromě působivého vykreslení fanatických džihádistů a představení několika povedených postav (jako Dina Arazová nebo Edgar Stiles a především jeho matka) poněkud přenastavila, když v jen o něco maličko méně neuvěřitelném scénáři než u třetí série využila model řetězce "menších" hrozeb namísto jedné, respektive dvou. Celkově to prospělo tempu, ale nemělo to tu správnou sílu, protože na jednotlivé kličky a zákruty (a že jich bylo) už prostě nezbýval čas. A ještě jedna věc - změnili se někteří dabéři (Tony Almeida už nemluví jako Jiří Langmajer) a o několik tříd se zhoršila kvalita překladu.

    • 20.4.2006  09:04
    25. hodina (2002)
    *****

    Concerto grosso pro IMHO jednoho z nejlepších herců své generace a pro pár dalších týpků. Virtuozita po všech stránkách, výborné dialogy i monology, skvěle včleněná Howardova hudba, závěrečná jízda s Brianem Coxem, no sakra, jak má člověk pojmout něco takovýho pár slovy?? Třeba...byla to vážně síla. A k tomu ještě drobnost - Rosario, přesvědčila bys mě, že jsi fakt kus;)

    • 18.4.2015  08:43
    3-2-1 Tučňáci! (TV seriál) (2007)
    ***

    Doooobrá... "shodou okolností" pár let po Madagaskaru vznikne nízporozpočtový 3D animovaný seriál o partě tučňáků - vesmírných dobrodruhů, jejichž velitel je kříženec Elvise a Zapa Brannigana, další je pilot/krutopřísný drsňák, třetí je geniální vědátor, a čtvrtý... ehm, tak nějak je. Přičemž první tři se jmenují Zidgel, Midgel a Fidgel, což je zhruba jako Bubík, Kulík a Dulík (kteří se mimochodem v originále jmenují Huey, Dewey a Louie;)). Animace na rok 2007 vskutku nic moc, příběhy jsou takové ty naivní klasiky s poučením (přičemž u některých jsem si říkal, že na sedmileté hrdiny řeší trochu moc "dospělé" otázky, protože to vždycky není jen o moudrech typu "je potřeba umět se rozdělit" nebo "lhát se nemá"), originality to taky rozhodně moc nepobralo a někdy je to opravdu jako Futurama pro mateřskou školku. Z toho ovšem plyne, že některé zápletky jsou hodné pozornosti, a některé humory se opravdu podařily, jako třeba když se při pohledu na dvě žárovky přebalující malou žárovku velitel zeptá, kolik žárovek je potřeba na výměnu žárovky... což je bohužel vtipné jen v angličtině;) Takže pokud jste nováčci na poli televizní zábavy (čti: pokud máte malé děti, které ještě "nepoznají kvalitu"), můžete je k tomu posadit bez obav o jejich duševní zdraví a morální integritu. Jestli nejste cílová skupina, a viděli jste Tučňáky Z Madagaskaru nebo Futuramu, po právu nad tímto produktem ohrnete nos. Ode mě je to na 50%, protože i když to není žádný zázrak, mezi historicky nejhorší seriály to opravdu nepatří.

    • 31.3.2007  10:00
    3-iron (2004)
    *****

    Skvělá, netradiční love story, kterou je nejlépe sledovat ve dvou. Magický příběh dvou duší, z nichž jedna žije naprosto mimo náš svět a té druhé přijde ten náš snesitelný jen díky té první. Naprosto nečekaný střet (podle mého omezeného rozhledu) obvyklých Kimových hrdinů s realitou, zakončený kouzelně a s lehkým pousmáním uvěřitelně. A jelikož i v kinosále se pro mě neočekávané až neuvěřitelné stalo skutkem, beru to jako znamení a dávám místo zamýšlené devadesátky 100%.

    • 22.7.2008  22:59

    Moje pocity ze Sladeova pojetí velmi svérázně nakresleného a na mě osobně na pohled ne zrovna příjemně působícího comicsu jsou dost rozporuplné. To už tak ale se mnou bývá, když mi někdo naservíruje úvod, který svou atmosférou připomíná do vnitřností hluboko zaťaté spáry Carpenterovy Věci, pak to přiživí neskutečně makabrózním masakrem v měřítku při zachování takových podrobností nepříliš často vídaném a pak už to až do konce jen tak chladí něčím, co ze zásady nenazývám horrorem, neboť jediným klacíkem šťouchajícím do diváka je to, jak na pohled hnusní jsou zde přítomní vampejři (Podotýkám, že jsou naprosto úžasně nechutní;)). Ano, sem tam se sice objevil záběr či věta, která navodila na mé tváři uznalý úsměv, ale jinak jsem většinu času přemýšlel nad tím, proč ten, jenž stojí v čele svého lidu na počátku nového tažení proti našemu lidu, musí pořád vypouštět z huby takové nesmysly a proč se věci dějí tak podivuhodně jako se dějí. Mám radost z toho, že některé záběry vypadají jako oživlé stránky z té drsné knížečky, kterou si pamatuju z jednoho svého velmi oblíbeného hradeckého knihkupectví, ale některé věci naopak na plátně nefungují ani zdaleka tak jak si tvůrci zřejmě přáli. Jediné co zbývá říct je, že Melissa George je stále ta bad bitch pusinka jakou si pamatuju z Alias;) což sem sice vůbec nepatří, ale na druhou stranu je to pro mě argument hovořící ve prospěch jedné poměrně krátké polární noci. Nakonec tedy vyštrachám ze svého kapsáře 70% a budu čekat, jestli to příště třeba nebude lepší.

    • 20.5.2003  08:33
    30 případů majora Zemana (TV seriál) (1974)
    ***

    Nehledě na "lehkou" a "nevtíravou" propagandu a na to, že všechny oběti zastřelení zřejmě zemřely na šok (žádná díra po kulce, žádná krev, nic - vzpomeňte si třeba na jeden z prvních dílů s Banderovci), jde bezesporu o zajímavý počin. Přece jen jakože třicet let sledovat vývoj jednoho hrdiny, i když tam toho kvalitního herectví moc není, to si zaslouží ocenění. A některé díly opravdu stojí za vidění, i když zrovna ze Studny jsem moc na větvi nebyl. Zkrátka a dobře legenda, která filmových kvalit v "globálním" srovnání zas tak moc nepobrala, a těží z dobového kontextu, "uměleckého záměru" a okolností svého vzniku. Atmosféra se "Majoru Zemanovi" upřít nedá, i když je vždy dosti značně tendenčně upravena. Prostě ať se na to podíváte z jakéhokoliv úhlu, je tam vždycky to velké ALE nebo I KDYŽ.

    • 26.3.2007  17:19

    Už několikrát jsem ve svých hodnoceních použil spojení "forma pohltila obsah". Nebylo to vždy v tomtéž smyslu a někdy to značilo plus, jindy mínus. Tohle bude bohužel ten druhý případ. Jistě, nemělo jít o nadupanou starověkoválečnou rekonstrukci, ale o převedení Millerova comicsu, a i to je provedeno trochu jinak než u Sin City. Jenže - za prvé - já mám ten dějepis opravdu rád;) A za druhé - nejen antický hrdina má v sobě nést něco víc a dát to divákovi pořádně sežrat. A to se bohužel Gerardu Butlerovi nezadařilo. Nejen že Crowovi to v Gladiátorovi baštíte podstatně víc, ale i přímo mezi Sparťany jsou dva daleko působivější vznešení bijci - Vincent Regan, který o svých možnostech dal tušit v podobné (ale daleko menší) roli na písku před hradbami Tróje, a vedle něj David Wenham (alias Faramir). Nechci nějak dehonestovat výkon pana Fantoma Butlera, ale postávání ve svitu Měsíce jen v rouše Adamově, taktické náčrty a ironické rozmluvy s přihřátým kolosem Xerxem mu jdou podstatně lépe než hřímavé dějinotvorné monology. Taky se nějak nemůžu smířit s předestřeným zpodobněním antického ideálu ženské krásy, a to uznávám, že Lena Headey je jinak vážně kus. Na můj vkus poněkud útlý kus, takže spíš kousek než kus, ale to je fuk, prostě takovéto role by měly dostávat herečky podobných kvalit jako Monica Bellucci. Otázka je, do jaké míry je onen slabší herecký projev královské dvojice způsoben osobními predispozicemi a nakolik jde o režisérovu práci. K té mám výhrady nejvýhradnější - i kdyby Frank Miller měl jakýsi záměr onu přehlídku fyzických degenerací použít ke zpodobnění boje ušlechtilé kalokagátheiy proti zkaženosti okolního světa, může snad někdo na režijní stoličce zapojit mozek a zabránit tomu, aby se někteří (možná otrlejší, možná podívanou méně pohlcení) diváci začali při pohledu na magora se sekyrami místo rukou uchechtávat a při výstupu kozlíka nikoliv Šikuly, ale Bafometa, propukali v smích. Přejdeme na pozitivnější vlnu - z práce skladatele Tylera Batese je znát, že už má něco za sebou a že se Zackem Snyderem nepracuje poprvé. Hudební stránka zaslouží potlesk a poté, co provedu poslech, možná i něco víc. Obzvlášť závěrečné titulky, kde naplno vyrazí na zteč Millerovo umění, jsou skvělé, pročež NEODCHÁZET, sedět a vychutnávat. A klad pro mě osobně největší vahou disponující - takovou atmosféru poctivé brutální řežby dvou sevřených šiků pěchoty jako při prvním útoku, jsem ještě nikdy nezažil. Klaustrofobie, třesk štítů, hlavně neustoupit, jediné slabé místo a vše je ztraceno, naprostá bomba, vážení! No a ty přechody do protiútoku, rozptýlení šiku a choreografie jednotlivců proti přesile, to má taky své kouzlo. Sice naivní, ale kouzlo:) A ne slabé... Závěrem asi tolik - Třístovka měla na víc, vizuální obžerství mě nepohltilo tak jak jsem čekal a v televizi nebo tak to bude asi ještě slabší. Přesto a právě proto - jděte do kina. Ten film si míň než 70% nezaslouží, a ta nižší hodnocení mu bohužel reálně hrozí, if served without proper caution...

    • 26.5.2005  23:53

    Intersonic uvádí...můj první kung-fu film ze Staré Číny, ach, kde jsou ty časy. Skvělá výprava, efektní scény a taky správná špetka humoru. V mých očích nepřekonaný "šaolinský" film. A teď ho konečně mám bez německého dabingu překrytého českým čímsi, čemu se taky jednu dobu říkávalo dabing:)

    • 14.2.2003  15:00

    Já jsem se u téhle komedie výborně bavil (což zřejmě dokazuje, že mě ještě neopustila puberta), a pokud dokážete ignorovat různé "náhody" bez kterých by žádný koukatelný příběh nevznikl (přece jen je to romantická komedie, že), měli byste na tom být stejně. Hartnett je výborný (i když komiku obstarává spíš jeho okolí) a s postupem času ho začnete i trochu litovat, když uvidíte jaké klacky mu nejen osud, ale hlavně kolegové a přátelé, házejí pod nohy, jen aby vyhráli sázku. A troufám si říct, že až po zhlédnutí tohoto filmu pochopíte, co to je předstíraný orgasmus...

    • 8.5.2011  15:38

    Úžasné pokoukání (zejména v dámské společnosti) na téma "life's a bitch...in a way", po kterém vám zůstane pocit "ale tak je to v pořádku a život jde dál". Ano, je to romanťárna až za roh, a ano, Shinkai si opět ulítává na vizuální stránce svého díla. Byosoku je po stránce animace luxusní záležitost, byť hvězdná obloha v prostřední epizodě je na WTF a výbuch smíchu...tedy byla by, kdyby to tak prostě nemělo být. Oč ale jde konkrétně - máme tu anime pokrývající milostná soužení dvou - i když hlavně jedné - sympatických mladičkých duší během řádky let (kdy už tedy nejsou tak mladičké, ale staré jako vy...pokud vy jste já, ehm...), a vracíme se zpátky na začátek komentáře. Shinkaiovi se nějak daří vylíčit ty pravé hluboké emoce bez červenoknihovnového patosu a melodramatických přehnaných gest. Aby toho nebylo málo, přidává - byť hlavně skrz symbolické momentky - i běžný život a určitou všednost, díky které vidíte, že stejně jako ve skutečnosti nejenom srdečními záležitostmi živ je člověk, a i "to ostatní" dokáže samo o sobě dost komplikovat život. Ze všeho dohromady si tu ale nikdo nepodřezává žíly, a když k oné celkové sympatičnosti připočtete i zručné "mrk na diváka" hrátky s dějem, a vydařenou hudbu korunovanou bezkonkurenční závěrečnou písní, tvořící díky svému perfektně nastříhanému "klipu" soběstačnou profi AMV záležitost, zastavíte se na 90%. Pokud vy jste já;) PS: To vítězství v AMV soutěži na Animefestu 2010 pořád nechápu...

    • 8.1.2012  15:42

    Ze svého dětství si pamatuji řadu příhod s polskou televizí (a jejím neexistujícím dabingem;)). Jednou z nich byl i seriál o dětech, které vždycky došly někam za město, tam se sekvencí několika statických snímků odkudsi vynořil prapodivný skřet křížený s želvou, a dělo se nějaké kouzlo...a víc nevím. Když jsem se o Vánocích 2011 potkal s Pěti Dětmi A Tím, řekl jsem si, že tohle jsem přece kdysi dávno viděl na Polácích a "šel do toho". Po čtvrt hodině jsem si pak řekl, že takovouhle ujetost mohl někdo zfilmovat jen proto, že je to nějaká někde daleko odsud (nejenom v geografickém slova smyslu) populární dětská knížka. Nebyl jsem si tím sice úplně jistý, ale ve chvíli, kdy se objeví retardovaný intelektuál Horác (fotka v IMDb mluví za vše) a další ze svých obdivuhodně příšerných kreací předvádějící Kenneth Branagh, je jasno a wikipedie potom prozradí jména Edith Nesbit a ročník vydání 1902;) Mimochodem ten plakát vypadá jako S Club 7, ale opravdu to je pohádka s hrdiny "jako z Narnie", tj. z počátku 20. století. Co dodat? Asi jen to, že je to naštěstí už jedna z posledních rolí roztomilých klučinů Freddieho Highmorea, a že jsem se nezvládl dodívat, jak mě ten afektovaný nepřirozený chaos odpuzoval. Zlaté Kingovo TO:) Dávám 50%, protože podobných věcí jsou mraky, a těch lepších jakbysmet.

    • 9.11.2013  00:16
    50/50 (2011)
    ****

    Věta z presskitu "Nečekejte drama, ale komedii", je nesmysl. Nějaký humor tu sice je, ale velmi často má nepříjemnou příchuť nelehké situace, kolem které se všechno točí, a která má během filmu svůj vývoj. U představitele hlavního hrdiny to tak nějak považuju za samozřejmost, ale mile mě překvapilo herectví Setha Rogena. Je tu sice ve své obvyklé póze, ale má momenty, kde je vidět cosi opravdu jiného. No a co se třetí hlavní postavy týká... kdo by nechtěl Annu Kendrick, že?;) To děvče má prostě talent. Poprvé mě přimělo se zamyslet nad tím, že z nebe nepadají hotoví psychoterapeuti, ale že se to svoje "řemeslo" musí za pochodu učit. O montování se do lidských osudů něco vím, ale můj pohled je přece jen o pár levelů níž. 50/50 je plnokrevné, i v nejmenších rolích skvěle obsazené i zahrané, a vůbec celkově dobře zvládnuté nenápadné drama o chování lidí a změnách perspektiv (ovšem ne těmi tradičními okoukanými způsoby) na možném konci cesty. A upřímně doufám, že ho nebudu potřebovat jako praktickou pomůcku. Namísto toho sobě i všem ostatním popřeju, abychom se na něj mohli dívat do sytosti, když budeme mít náladu na ne úplně jednoduchý, ale taky ne krutě depresivní příběh. Ode mě 80%.

    • 4.9.2010  13:02

    ...a total mis-reading of the movie 'The Graduate'. 500 Days Of Summer je film stejný jako název - plný vícesmyslů. A k tomu ještě spousty perfektně zahraných režijních nápadů a dalších věcí lahodících nejenom pěti základním smyslům diváka, ale zejména též jeho smyslu pro humor. Úvodní citát signalizuje, že se tu bude vtipkovat na účet filmového umění (a "umění"), a je tomu skutečně tak. Jednou linií jsou gagy servírované divákovi přes mysl hlavního hrdiny (famózní Joseph Gordon-Levitt), druhou potom samotný příběh tohoto "rozhodně s nikým skutečným nesouvisejícím...ty mrcho" snímku. 90 minut neotřelého zážitku, v němž je možno obdivovat mimo jiné to zvláštní předčasně duchem dospělé děvče jménem Chloe Moretz, končí závěrem podobně podivným a degradujícím jako v případě Up In The Air - jistou rukou vedený svěží film se zvrtne v cosi, co popírá a nepopírá svou hlavní myšlenku, a v mých očích to shodilo výsledné hodnocení, protože zbavilo pětistovku Letních dní pečlivě budovaného vyznění. Překlopení do Podzimu působí nepatřičně, jakkoliv si ho možná část divákovy rozněžnělé dušičky skrytě přeje, a je to prostě škoda. Mohla to být devadesátka, ba možná i plný kotel, takhle se rozejdeme s hodně spokojenými osmdesáti procenty a do budoucna velkými očekáváními od pana Webba - Joseph už dokazuje svou formu třeba v Inception. 80%

<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Yanıtla | Augsburger Puppenkiste | Jim Lovell