StarsFan

StarsFan

Kristýna K.

Velká Británie
the lucky one

homepage

164 bodů

Moji oblíbení herci

  • foto

    Al Pacino

    Obdivovatel Shakespeara a herec, jehož rozsah rolí a dokonalost jejich pojetí mě fascinuje. Vždy měl odvahu přijímat nové výzvy a vybírat si odlišné postavy, často i takové, které tehdejší společnost odsuzovala (chladnokrevný, na kokainu závislý gangster v Scarface, heterosexuál pronikající do prostředí homosexuálů v Cruising). Viděla jsem téměř všechny jeho filmy a nebojím se tvrdit, že lepšího herce neznám. A bohužel mám i pocit, že se už nikdo s podobně famózním stylem - během čtyř let natočil pět filmů, za čtyři byl nominován na Oscara za hlavní roli a to vše jen pro to, aby na příštích patnáct let téměř opustil filmový průmysl a věnoval se divadlu - jen tak nenarodí.

  • foto

    Robert De Niro

    Ten, který je maximálně zapálený do své profese a je pro roli ochoten udělat více, než na co se většina ostatních jen odváží pomyslet. Ten, který natočil víc legendárních filmů a ztvárnil víc legendárních rolí, než kdokoliv jiný. Ten, který byl 6x nominovaný na Oscara, z toho 2x ho vyhrál. A navíc nejlepší představitel hlavních rolí v mém nejoblíbenějším žánru. Že, Done Roberte?

  • foto

    Kevin Spacey

    Mám ho ráda přes deset let. A mám ho ráda stále víc. Už v době Americké krásy, Obvyklých podezřelých a Života Davida Gala mi docházelo, jak skvělý je to herec, jenže ani ty nejoslavovanější filmové role mě nemohly připravit na to, jak fenomenální Kevin je, když před vámi stojí na divadelním jevišti. Má totiž schopnost, která místy probleskává v House of Cards, schopnost hrát přímo k vám, vtáhnout vás do děje, přesvědčit vás, že jste součástí hry. A na to, jak mi během své one man show v Old Vic Theatre vrazil do ruky text a dal mi příležitost "zahrát" si po jeho boku, už nikdy nezapomenu.

  • foto

    Kenneth Branagh

    Spíše divadelní než filmová osobnost. Schválně neříkám herec nebo režisér, protože tento pán je tak renesančním člověkem, že hraje, produkuje, režíruje i píše a za vše získává Oscarové nominace, potažmo jakékoliv ceny divadelní. Nikdy jsem neviděla podobného nadšence do Shakespeara, už jen za těch 13 divadelních Shakespearovských rolí v období deseti let (1984 - 1993) si u mě zaslouží standing ovation. Těším se na jeho nové režisérské počiny, těším se na třetí řadu Wallandera a těším se, až se na něj pojedu v říjnu 2011 do divadla podívat. Poznámka: Všimli jste si, že je na jeho křesním jméně (to "th" na konci) cosi krásně staroanglického? Poznámka č. 2: Tak tento pán není jen výborný filmař, ale i úžasný divadelní herec a hlavně nesmírně sympatický člověk. 

  • foto

    Bing Crosby

    "Vedle Binga Crosbyho vypadá každý dobře," žertoval jednou v Sinatrově televizní show Bob Hope. A možná je pravda, že by Bing v dnešní době se svýma odstávajícíma ušima zdaleka takový úspěch neměl, mě ale ten jeho sametový nestárnoucí hlas bere pořád. Většina jeho filmů mi stále uniká (ono sehnat dávno zapadlý film ze 40. let taky není zrovna nejsnažší), ale ty, které jsem s ním viděla, miluju. Bing je zkrátka jeden z toho mála zpěváků, kteří se za své herecké výkony zdaleka nemusí stydět, právě naopak; rozmanitostí rolí mě s každým novým filmem překvapuje. Úplně nejradši ho ale i tak mám ve snímku High Society, kde jsem ho spatřila poprvé, totiž jako jazzového skladatele, který má jen den na to, aby získal zpátky srdce své bývalé manželky. Jsou zkrátka filmy, kde mu ani Sinatra se svým hezkým obličejem a charismatem nestačí.

  • foto

    Derek Jacobi

    Jakkoliv zbožňuji Kennetha Branagha nebo Al Pacina, jakkoliv jsem obdivovala Kevina Spaceyho v Richardu III., je to Sir Derek Jacobi, koho považuji za nejlepšího shakespearovského herce, kterého jsem kdy měla příležitost vidět. Je to někdo, kdo mě i v té nejnevýznamnější roli chóru v Jindřichu V. při svém úvodním představení hry dostává svým charismatem a hlasem do kolen. Někdo, kdo ze sebe na divadelním jevišti vždy vydá vše a hraje tak, jako by to mělo být jeho poslední představení v životě. Někdo, kdo na mě jako člověk (z osobního setkáni) působí nesmírně vzdělaným, klidným a neegocentrickým dojmem. Kdybych si zkrátka ze všech lidí na světě měla vybrat jednoho člověka, který mě bude učit o Williamu Shakespearovi, padla by má volba jistojistě na Dereka.

  • foto

    Mark Rylance

    Divadelní závislost. Od té doby, co jsem Marka Rylance před několika lety náhodou viděla na jevišti, mě jakýmsi zvláštním způsobem fascinuje, takže poslední roky chodím na vše, v čem v Londýně vystupuje. A vždy mě dokáže překvapit tím, jak odlišný je v každé nové roli, jak dobře umí komunikovat s publikem, s jakou lehkostí dokáže zahrát naprosto cokoliv od manipulátorského diktátora v Richardu III. přes zamilovanou ženu ve Večeru tříkrálovém po mentálně labilního krále ve Farinelli and the King. Čekám tedy jen, kdy jeho potenciálu konečně využijí i lidé od filmu, protože vám můžu zaručit, že tenhle pán je schopný vyhrát Oscara za prakticky jakoukoliv smysluplnou roli, kterou mu někdo svěří.

  • foto

    Roger Allam

    Před pár lety jsem se rozhodla zjistit, co dnes dělá ten člověk, který nazpíval Stars z Les Misérables, a náhodou jsem se dozvěděla, že by za dva měsíce měl hrát hlavní roli ve hře uváděné mým nejoblíbenějším londýnským divadlem. Koupila jsem si lístek, na představení jsem zašla... a on onoho dne jsem v první řadě pokaždé, když v něčem vystupuje, ať už je to tříhodinová adaptace Shakespeara nebo hodinový recitál poezie. Má totiž charisma, neskutečnou stage presence, skvělý hlas. A hlavně, podobně jako Kevin Spacey, dokáže hrát k divákům, takže se vám podobně jako mně může stát, že se zrovna váš pár očí stane příjemcem nějakého brutálního monologu, který vás psychicky rozloží. Jo, a jelikož Roger Allam před kamerou stojí málokdy a já tak nemůžu doporučit téměř nic z jeho filmografie (snad krom velmi příjemného Endeavour), zkusím nadhodit jen rádio show Cabin Pressure, kde hrál jednu z hlavních rolí po boku (tehdy ještě neznámého) Benedicta Cumberbatche a kde ho dle mého názoru zcela převálcoval.

  • foto

    Kevin Kline

    Herec, jehož talent je mnohem výraznější než role, které dostává. Vezmeme.li v úvahu, že jeho Oscarový výkon v A Fish Called Wanda byl z velké části jeho osobní improvizací na nápady Johna Cleese, by asi nebylo úplně na škodu, kdyby mu scénáristé dovolili přepisovat si dialogy a scény častěji. Za sebe pak musím říct, že jeho odvaha zahodit během zlomku vteřiny naučený text a následovat náhlou inspiraci z něj činí herce, kterého bych jednou velmi ráda viděla na jevišti. 

  • foto

    Stellan Skarsgård

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Hitsugi No Chaika ... | THE REFLECTION | Kaylee Ryan